German Stepanovič Titov
Moje modrá planeta

1976 | Nakladatelství Naše vojsko

Jeden z prvních sovětských kosmonautů se v knížce vrací do let svého dětství, vzpomíná na život v leteckém učilišti a připomíná slavné tradice sovětského letectví. Největší pozornost věnuje náročné přípravě kosmonautů,líčíhistorický start Jurije Gagarina a podrobně popisuje svůj let na lodi Vostok 2. Sděluje své dojmy …z cizích zemí, které po návratu z kosmu navštívil, a objasňuje některé problémy kosmických letů. Jeden z prvních sovětských kosmonautů se v knížce vrací do let svého dětství, vzpomíná na život v leteckém učilišti a připomíná slavné tradice sovětského letectví. Největší pozornost věnuje náročné př…ípravě kosmonautů,líčíhistorický start Jurije Gagarina a podrobně popisuje svůj let na lodi Vostok 2. Sděluje své dojmy z cizích zemí, které po návratu z kosmu navštívil, a objasňuje některé problémy kosmických letů.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	219 s., fotogr
Jazyk:	česky
Překladatel:	Karel Richter
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 9. 2024 13:25
Číslo položky:	962164

O autorovi

German Stepanovič Titov

German Stepanovič Titov byl sovětský vojenský letec a kosmonaut, který se během své mise Vostok 2 stal druhým člověkem na oběžné dráze Země. Ve věku 25 let a 11 měsíců zůstává nejmladším člověkem, který překročil hranice vesmíru. Otec miloval Puškina a tak svému synovi dal jméno jednoho z hrdinů, Germana. Celá rodina žila na Sibiři, daleko od válečné fronty, všichni pracovali tvrdě v kolchozu, dokonce i matka, vesnická učitelka. Díky přímluvě strýčka se dostal z domova na letecké učiliště. Vyučil se s výtečnými výsledky v roce 1957 a stal se stíhačem u leningradského vojenského okruhu. Stále soukromě studoval vše o letectví, elektrotechnice. V posádce se seznámil s Tamarou a krátce poté se s ní oženil. Narodil se jim syn Igor, ale po sedmi měsících onemocněl a zemřel. Později měli dvě další děti. Koncem roku 1959 dostal nabídku se stát budoucím kosmonautem. Pak začala etapa lékařských prohlídek, nácviků, učení. Po roce 1961 dostal za své zlepšovací návrhy a iniciativu jako dvojka Gargarina Leninův řád a téhož roku v kosmické lodi Vostok 2 sedmnáctkrát obletěl Zemi jako druhý kosmonaut SSSR. Byl předtím záložním kosmonautem pro první let kosmonauta Jurije Gagarina do vesmíru v lodi Vostok 1. Později se stal členem redakční rady časopisu Aviacia i kosmonavtika, předsedou Společnosti sovětsko-vietnamského přátelství. Pak pokračoval ve studiu na vojenské letecké akademii. Po skončení byl zkušebním pilotem nových typů letadel. Pak znovu škola, tentokrát vojenská akademie generálního štábu. V sovětském kosmickém programu působil na různých pozicích až do svého odchodu do důchodu v roce 1992. V roce 1995 byl zvolen jako poslanec do státní dumy, tj dolní komory ruského parlamentu za komunistickou stranu Ruska. Získal desítky různých vyznamenání a byl po něm pojmenován kráter Titov na odvrácené straně Měsíce. Zemřel ve věku 65 let doma, ve své ...

Více od autora