Otfried Preußler
Moje knížka o Krakonošovi : dva tucty příběhů o pánu Krkonoš a tři k tomu

1998 | Nakladatelství Vyšehrad

Kdo by neznal Krakonoše – pána Krkonoš? Po svém nám ho představuje Otfried Preussler, který se v českých Krkonoších narodil. Ve Dvou tuctech příběhů a třech k tomu zavádí čtenáře do Krkonoš a dává na vědomí, že: Ještě žije, ještě vládne ten starý pohan ve své říši na pomezí zemí českých a slezských, veliký a plný sil, …jako odpradávna. Tato bytost s čarodějnou mocí se zjevuje v nejrůznějších podobách: jako šlechtic, jako dvorný milenec, občas jako mnich či kořenář. Běda tomu, kdo si ho znepřátelí! Blaze tomu, komu se od něj dostane pomoci! Znova a znova se spisovatelé a umělci zaobírají tajuplnou postavou Krakonoše. Knihou o něm se Otfried Preussler přidává k dlouhé literární tradici. Práce s touto tematikou byla pro náruživého vypravěče obzvláštním potěšením. Za prvé ji usnadňovala Preusslerova záliba ve fantastických povídkách, za druhé byl autor pánu Krkonoš povinován svým původem. Herbert Holzing, jenž celkové umělecké pojetí převzal, interpretuje Krakonoše Otfrieda Preusslera svým vlastním nezaměnitelným a mistrovským způsobem. Kdo by neznal Krakonoše – pána Krkonoš? Po svém nám ho představuje Otfried Preussler, který se v českých Krkonoších narodil. Ve Dvou tuctech příběhů a třech k tomu zavádí čtenáře do Krkonoš a dává na …vědomí, že: Ještě žije, ještě vládne ten starý pohan ve své říši na pomezí zemí českých a slezských, veliký a plný sil, jako odpradávna. Tato bytost s čarodějnou mocí se zjevuje v nejrůznějších podobách: jako šlechtic, jako dvorný milenec, občas jako mnich či kořenář. Běda tomu, kdo si ho znepřátelí! Blaze tomu, komu se od něj dostane pomoci! Znova a znova se spisovatelé a umělci zaobírají tajuplnou postavou Krakonoše. Knihou o něm se Otfried Preussler přidává k dlouhé literární tradici. Práce s touto tematikou byla pro náruživého vypravěče obzvláštním potěšením. Za prvé ji usnadňovala Preusslerova záliba ve fantastických povídkách, za druhé byl autor pánu Krkonoš povinován svým původem. Herbert Holzing, jenž celkové umělecké pojetí převzal, interpretuje Krakonoše Otfrieda Preusslera svým vlastním nezaměnitelným a mistrovským způsobem.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	239 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý, lehce zašlá obálka	Skladem pro e-shop	199 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	139
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070212764
ISBN:	9788070212769
Ilustrátor:	Adolf Born
Překladatel:	Ladislav Josef Beran
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 9. 2025 17:50
Číslo položky:	1401993

O autorovi

Otfried Preußler

Otfried Preußler rozený jako Otfried Syrowatka byl německý spisovatel, jenž proslul dětskou literaturou. Mezi jeho nejznámější díla patří knihy Die kleine Hexe , Der Räuber Hotzenplotz a Krabat . Náplně svých knih a povídek čerpal hlavně z lidových vypravování a pověstí blízkého okolí po obou stranách hranice dělící Čechy a Slezsko. Narodil se v Liberci. Jeho předkové pocházeli z Jizerských hor a z Krkonoš. Byli skláři, malozemědělci a řemeslníci. Jeho rodiče byli učiteli. Jako dítě trávil mnoho času v obsažné knihovně svého otce. Ten se věnoval vlastivědě a sbíral lidové povídky, kvůli čemuž putoval českou vlastí. Syn Otfried jej na cestách často doprovázel. Dalším inspiračním zdrojem ke spisovatelské činnosti byla babička Dora, která ho značnou měrou ovlivnila a usměrnila svým bohatým vypravováním. Otfried vyrůstal v době růstu nacismu v Německu, který se snažil mladým lidem vnutit , že pravé hodnoty najdou v oddílech Hitlerjugend. Jako dospívající člověk propagandě uvěřil, proto jeho prvním spisovatelským počinem, které napsal v pouhých sedmnácti letech, je příběh o partě chlapců v Sudetech. Příběh prolezlý nacistickou propagandou nazvaný Erntelager Geyer propojuje romantiku letního tábora s nacistickým Hitlerjugend. Po válce byl román zakázán a úplně se na něj zapomnělo. V roce 1942 byl z gymnázia povolán do války a poslán na východní frontu, kde roku 1944 padl do sovětského válečného zajetí a pět let přežíval v zajateckých lágrech v Tatarstánu, odkud se do Německa vrátil v roce 1949. V bavorském městě Rosenheim našel svou rodinu, která byla mezitím vysídlena z Československa a také svou nevěstu Annelies Kind, s níž se v témže roce oženil. Narodily se jim tři dcery. Stal se učitelem prvního stupně. Kromě toho pracoval jako místní novinář a začínal psát povídky pro dětský rozhlas. Jako učitel pracoval až do roku 1970. Pak se v...

Více od autora