Miroslav Zikmund
Modrý mauritius : -a přece Austrálie! : cestopisné poznámky s fotografiemi skalních maleb Aboridžinců

1999 | Nakladatelství Primus

M. Zikmund psal tyto zápisky pro redakci Literárních novin, kde vycházely jako sloupky na pokračování. Líčí svoji vytouženou cestu do pátého světadílu, kde se sešel s několika českými krajany, a společně podnikli výpravu za skalními malbami dávného kmene . Doplněno skvělými reprodukcemi některých výjevů z těchto maleb,… jinak text je zbytečně mnohomluvný a občas zabíhá do nesouvisejících detailů. Pouchovv E2e1 M. Zikmund psal tyto zápisky pro redakci Literárních novin, kde vycházely jako sloupky na pokračování. Líčí svoji vytouženou cestu do pátého světadílu, kde se sešel s několika českými krajany, a spole…čně podnikli výpravu za skalními malbami dávného kmene . Doplněno skvělými reprodukcemi některých výjevů z těchto maleb, jinak text je zbytečně mnohomluvný a občas zabíhá do nesouvisejících detailů. Pouchovv E2e1

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	69
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086207005
ISBN:	9788086207001
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 12. 2017 12:9
Číslo položky:	21268

O autorovi

Miroslav Zikmund

Miroslav Zikmund je český cestovatel a spisovatel. Narodil se do rodiny strojvůdce Antonína Zikmunda a jeho manželky Magdaleny, rozené Voráčkové, v domě č. 31 v Úslavské ulici v Plzni, kde žili do roku 1927. Jeho dědeček Josef Zikmund byl řezník a hospodský ve Volduchách na Rokycansku. Svou první delší cestu podnikl asi v šestnácti letech s mladším bratrem Josefem a kamarádem Václavem na Podkarpatskou Rus, která byla v období první republiky součástí Československa. Po maturitě v roce 1938 začal studovat Vysokou obchodní školu. Protože na počátku druhé světové války němečtí okupanti uzavřeli české vysoké školy, mohl ji ukončit až v roce 1946. Na škole studoval s Jiřím Hanzelkou, který byl jeho partnerem na cestách i spoluautorem jejich knih. V letech 1947–1950 podnikl spolu s Jiřím Hanzelkou cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Celou tuto výpravu absolvovali společně vozem Tatra 87. Z této cesty bylo rozhlasem odvysíláno přes 700 reportáží. Na této cestě udělali velké množství fotografií a natočili množství filmového materiálu, jehož dokumentární cena je značná. Afrika byla tehdy pod nadvládou evropských koloniálních mocností. O komunistickém puči v Československu v únoru 1948 se dozvěděli v Belgickém Kongu, kde místní tisk věnoval události ve střední Evropě jen malou pozornost. V libyjské Syrtě měla po sabotáži jejich tatrovka havárii, v Egyptě přenocovali na vrcholu Cheopsovy pyramidy, v Tanganice vystoupali na vrchol Kilimandžára, v konžském pralese se setkali s Pygmeji, z Kapského Města se přeplavili lodí do Buenos Aires, v Riu de Janeiru na pláži Copacabana se Zikmund málem utopil při koupání v moři, v Ekvádoru, kde uvažovali o emigraci z Československa, se setkali s lovci lebek z kmene Šuárů. Podle Zikmunda byl svět v době jejich cesty do Afriky a Jižní Ameriky bezpečnější. Během africké cesty navštívili například Itálií ovládané Somálsko, které je na počátku 21. století zhrouceným státem nebezpečným pro cizince....

Více od autora