Dostupnost: | Vyprodáno |
Počet stran: | 3 sv |
Jazyky: | česky |
Obsažené svazky: |
Mluví k vám Ferdinand Perou... 2003 Díl 1 (577 s., 1. vyd.)
Mluví k vám Ferdinand Perou... 2005 Díl druhý (550 s., 1. vyd.) Mluví k vám Ferdinand Perou... 2006 Díl třetí (325 s., [20] s. obr. příl, 1. vyd.) |
Editor: | Zuzana Fialová |
Vydání: | 1. vyd. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 9. února 2023 23:01 |
Číslo vydání: | 603311 |
Životopis Ferdinanda Peroutky, novináře, politika a spisovatele, který patří k předním osobnostem novodobých českých dějin, zachycuje především období jeho „zápasu s dvěma totalitami“, nacistickou a komunistickou, tj. léta 1938–1978. Peroutka bývá často spojován zejména s první republikou, kdy vydával Přítomnost, přátelil se s T. G. Masarykem a Karlem Čapkem, psal Budování státu a byl vnímán jako jeden ze živých symbolů demokratické republiky. Léta protektorátu a druhé světové války prožil v koncentračním táboře, po krátkém poválečném období uprchl do exilu, neboť tušil, že v novém režimu ho čeká stejně krutý osud. Tato kniha mapuje především ona tři poválečná exilová desetiletí, kdy se Peroutka zapsal do historie české demokracie jako zakladatel rozhlasové stanice Svobodná Evropa, jako přímý účastník exilového života i jako spisovatel a myslitel, komentátor domácího i světového dění.
Ferdinand Peroutka byl český spisovatel, dramatik a publicista. Bývá považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů české předválečné demokratické žurnalistiky. Je autorem díla Budování státu, pojednávajícího o vzniku a prvních letech Československa. Studoval gymnázium v Praze, odkud však před maturitou v roce 1913 odešel a započal svoji novinářskou kariéru příležitostnými příspěvky do Herbenova časopisu Čas. Po komunistickém únorovém převratu roku 1948 odešel do exilu. Narodil se 6. února 1895 v Praze čp. 668-II jako syn Emanuela Peroutky, úředníka klubu cukrovarníků v Praze, a jeho manželky Leontiny roz. Kopfové původem z Obory na Jičínsku. Jeho rodiče uzavřeli sňatek 10. dubna 1894 v kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici. Ferdinand byl jejich první potomek; později se jim narodil ještě syn Karel a dcera Ludmila . V letech 1919–1924 působil jako redaktor novin Tribuna, později od roku 1924 do roku 1939 jako šéfredaktor revue Přítomnost. Jeho činnost byla podporována prezidentem republiky T.G. Masarykem, který též pod různými šiframi často do časopisu přispíval. V letech 1924–1939 byl Peroutka také politickým komentátorem Lidových novin. Byl členem kruhu tzv. Pátečníků, což byla skupina intelektuálů, kteří se scházeli v Čapkově vile a někdy i u prezidenta Masaryka, zejména v prostředí Lánského zámku. Jako novinář se ve svých politických komentářích věnoval širokému rozsahu témat vnitřní i mezinárodní politiky. Patřil k výrazným kritikům nacismu a komunismu, jejichž ideologie považoval za zhoubné. Z těchto důvodů byl už během první republiky často napadán jak komunisty, tak ze strany krajně pravicových kruhů. Opakovaně kritizoval Adolfa Hitlera za jeho lži a falešné sliby. V článku Češi, Němci a židé, který vyšel v Přítomnosti 22. února 1939 v období druhé republiky, Peroutka napsal: Podle odborníka na dějiny médií 1...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem