Knihy
Filozofie a náboženství
Křesťanství
Jan Hus
Mistra Jana Husi sebrané spisy

Jan Hus
Mistra Jana Husi sebrané spisy : Díl 1-6

1904 | Nakladatelství Jaroslav Bursík

Obsahuje:

Řeči akademické
Odpovědi k žalobám
Výklad desatera
Synodální kázání
O těle Kristově
O církvi

Úvody a vysvětlivkami opatřil Dr. V. Flajšhans. Obsahuje:

Řeči akademické
Odpovědi k žalobám
Výklad desatera
Synodální kázání
O těle Kristově
O církvi

Úvody a vysvětlivkami opatřil Dr. V. Flajšhans.

Obsažené svazky:

Mistra Jana Husi Sebrané spisy, Spisy latinské 1904 Řada I (394 s. : il)
Mistra Jana Husi Sebrané spisy, Spisy české 1904 Svazek III. Díl III (596 s., 1. vyd.)
Mistra Jana Husi sebrané spisy, Spisy české 1904 Svazek IV (xix, 275)
Mistra Jana Husi sebrané spisy, Spisy české 1904 Svazek V (594 s.)
Mistra Jana Husi sebrané spisy, Postilla 1908 Svazek VI (594 s., 2. vyd.)
Mistra Jana Husi Sebrané spisy, Postilla 1904 Svazek VI (361, viii, 2. vyd.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	275 + 594 + 594 + 394 + 361 + 596
Jazyk:	česky , latinsky
Ilustrátor:	Láďa Novák
Editor:	Milan Svoboda
Překladatel:	Milan Svoboda, Václav Flajšhans, Milan Svoboda
Edice:	Spisy české, Spisy latinské
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 5. 2024 16:4
Číslo položky:	847188

O autorovi

Jan Hus

Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Bezu, Kalvína a Zwingliho. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě, a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi, a exkomunikovala jej . Římský král Zikmund Lucemburský mu zaručil bezpečný příchod na kostnický koncil, aby se tam očistil ze všech nařčení. Byl však odsouzen jako kacíř, a následně byl vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa i následných obětí a rozdělení v českém národě a vyzval k usmíření a historickému hodnocení jeho osobnosti bez předsudků. Přes obecně rozšířené mínění však Jana Husa explicitně za reformátora církve neprohlásil, pouze konstatoval, že tzv. „husovská komise“ byla založena s cílem přesněji stanovit místo, jež Jan Hus zaujímá mezi těmi, kteří usilovali o reformu církve. Ohledně mnohých Husových názorů nepanuje v římsko-katolické církvi shoda a zejména jeho ekleziologie je považována za kontroverzní. K rehabilitaci Jana Husa nedošlo. K jeho odkazu se hlásili husité, a později i další církve a společnosti, vzešlé z české i protestantské reformace. Husité zahrnovali většinu české populace v Českém království, vytvořili tak velkou vojenskou sílu, a během tzv. Husitských válek porazili několik křížových výprav. O století později bylo více jak 90 % obyvatel českých zemí nekatolických, a někteří stále následovali učení Jana Husa a jeho nástupců. Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem. Ja...

Více od autora