Stav: |
Dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 453, [2]; 540, [3]; 541 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Adolf Kašpar |
Edice: | 1. svazek ed. Svet 207x |
Vydání: | 1. vyd. v SNKLHU |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 45 400 ks |
Vystaveno: | po 7. června 2021 12:42 |
Číslo položky: | 191867 |
Jediná Wintrova románová práce z r. 1906 (knižně 1909) čerpá z období Bílé hory, z konce samostatnosti české. 10 let života humanistického básníka, profesora a posledního rektora předbělohorské Karlovy university, M. Jana Campana Vodňanského od jeho bakalářských zkoušek až po jeho smrt v žalu nad pádem koleje Karlovy, která vstoupila v nerovnou soutěž s bohatě vybavenou kolejí jesuitskou v Klementinu a byla posléze jesuity okupována. Životopisná kronika doby, nabité historickými událostmi (stavovské povstání, bitva 8.11.1620, popravy staroměstské, persekuce), přerůstá rámec osobního údělu Kampanova a stává se románem hromadného dění společenského. Realisticky věrně a bez příkras líčí W. život na akademii, na pražské ulici té doby i v politice. W. správně vypozoroval odraz třídních rozporů tehdejší společnosti a z příběhů a drobných fakt ukazuje na příčiny prohry politické a morální.
Zikmund Winter byl český spisovatel, kulturní historik a učitel. Zikmund Winter se narodil v rodině Antona Wintera, zvoníka kostela sv. Ducha na Starém Městě v Praze a Marie, rozené Procházkové. Rodina se stěhovala podle otcova působiště v různých pražských kostelech. Vystudoval Akademické gymnázium, po němž se rozhodl stát se knězem a začal studovat teologii pod záštitou rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Po roce těchto studií zanechal a začal studovat historii na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Navštěvoval mj. přednášky V. V. Tomka, J. Kalouska, A. Gindelyho a Josefa Emlera, u kterého si přivydělával v archivu jako kopista a zdokonalil se tak v paleografii. Po absolvování studia nastoupil 1. října 1873 na své první učitelské místo na reálku v Pardubicích, kde jako jednoroční suplent vyučoval dějepis, zeměpis, češtinu, němčinu a logiku. Zde se seznámil a 7. ledna 1876 oženil s Marií Annou Šedou . Na závěr pardubické suplentury složil státní zkoušku a dosáhl tak učitelské způsobilosti. Od 1. října 1874 učil deset let na reálce v Rakovníku. Roku 1884 přesídlil do Prahy, byl jmenován c.k. školním radou a jako středoškolský profesor češtiny a latiny vyučoval na Akademickém gymnáziu. Od roku 1895 rodina Winterových se synem Jaroslavem a dcerou Josefou bydlela na Vinohradech v domě čp. 618 , dnešní Legerově ulici. Žili poklidným rodinným životem a Winter si několikrát na gymnáziu vzal dlouhodobou tvůrčí dovolenou, aby se mohl věnovat psaní. Zikmund Winter zemřel v bavorských lázních Reichenhall, kam každým rokem jezdil. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově. Badatelským centrem Winterových mladých let se stal rakovnický archiv. Vytěžil zejména městské knihy, rozvíjel svůj zájem o poznávání měšťanského života a jeho všednodennosti: jak lidé v minulosti bydleli, jak se odívali, vzdělávali, cestovali, čím se živili, jak...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem