William Saroyan
Minuty na hodinách

1968 | Nakladatelství Dilia

William Saroyan vstoupil do americké literatury s posláním přimět čtenáře vidět zdánlivě běžné věci svým arménským okouzleným pohledem. Především pro svůj nezdolný idealismus, nesmiřitelnost s osudem a víru v ušlechtilost srdce se jeho postavy v povídkách, románech, divadelních hrách, esejích a memoárech staly pročten…áře inspirací, ničeho menšího, než jak plně a opravdově žít.

Jedním z důvodů je i symbióza života a díla, neboť Saroyan dělal všechno s vášní a všechno hodně opravdově.

Autor v Čechách tak oblíbeného a několika generacemi objeveného Tracyho tygra vstoupil do literatury bohatou povídkovou tvorbou a divadelními hrami, které mu přinesly mimořádný úspěch.

Trojici prvních her, kterou ke knižnímu vydání edičně připravil Saroyan a kterou představujeme českému čtenáři poprvé uceleně, zahrnuje hru Mé srdce je v horách, v níž nás autor uvádí do domu jedné svérázné arménské rodiny.

Hra Minuty na hodinách, odehrávající se v oblíbené sanfranciské restauraci na Pacifické ulici, za níž Saroyan obdržel Pulitzerovu cenu, odkrývá během jednoho plynoucího odpoledne působivé drama „lidské komedie“ mezi stálými hosty a náhodnými příchozími.

Soubor uzavírá celovečerní hra Stará sladká píseň lásky a k uvedené trojici přiřazujeme o dvacet let mladší aktovka Jednou kolem bloku. I v ní, jako v těch předešlých, William Saroyan překročil všechny zaběhlé zvyklosti a postavám různorodých lidských povah vtiskl nebývalý druh pochopení a úsměvné sympatie. William Saroyan vstoupil do americké literatury s posláním přimět čtenáře vidět zdánlivě běžné věci svým arménským okouzleným pohledem. Především pro svůj nezdolný idealismus, nesmiřitelnost s osudem… a víru v ušlechtilost srdce se jeho postavy v povídkách, románech, divadelních hrách, esejích a memoárech staly pročtenáře inspirací, ničeho menšího, než jak plně a opravdově žít.

Jedním z důvodů je i symbióza života a díla, neboť Saroyan dělal všechno s vášní a všechno hodně opravdově.

Autor v Čechách tak oblíbeného a několika generacemi objeveného Tracyho tygra vstoupil do literatury bohatou povídkovou tvorbou a divadelními hrami, které mu přinesly mimořádný úspěch.

Trojici prvních her, kterou ke knižnímu vydání edičně připravil Saroyan a kterou představujeme českému čtenáři poprvé uceleně, zahrnuje hru Mé srdce je v horách, v níž nás autor uvádí do domu jedné svérázné arménské rodiny.

Hra Minuty na hodinách, odehrávající se v oblíbené sanfranciské restauraci na Pacifické ulici, za níž Saroyan obdržel Pulitzerovu cenu, odkrývá během jednoho plynoucího odpoledne působivé drama „lidské komedie“ mezi stálými hosty a náhodnými příchozími.

Soubor uzavírá celovečerní hra Stará sladká píseň lásky a k uvedené trojici přiřazujeme o dvacet let mladší aktovka Jednou kolem bloku. I v ní, jako v těch předešlých, William Saroyan překročil všechny zaběhlé zvyklosti a postavám různorodých lidských povah vtiskl nebývalý druh pochopení a úsměvné sympatie.

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	191
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Grossman
Edice:	43. svazek ed. 43. svazek ed. Studijní edice Dilie
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 7. 2025 12:23
Číslo položky:	1286734

O autorovi

William Saroyan

William Saroyan byl americký prozaik, básník a dramatik arménského původu. Saroyan se narodil v Kalifornii emigrantům z Arménie. Po smrti otce byla jeho matka nucena kvůli špatné situaci dát své čtyři děti do sirotčince. Saroyan se domů vrátil až v roce 1916. Zde Saroyan absolvoval základní školu a dále již nestudoval. Své první literární pokusy začal mladý Saroyan posílat do anglické přílohy bostonského časopisu Arménů Hairenik . Podepisuje se tehdy jako Sirak Goryan – Sirak bylo tehdy častým jménem v jeho příbuzenstvu a Goryan je jméno arménského spisovatele. William Saroyan se, stejně jako jeho hrdinové, celý život potýkal s finančními problémy, které byly způsobeny jeho účastí v různých hazardních hrách, ale i dobročinných akcích. Roku 1940 odmítl Pulitzerovu cenu – údajně proto, že měl nedůvěru v umělecká ocenění. Saroyan byl dvakrát ženatý a měl dvě děti.

Více od autora