Knihy
Příroda a biologie
Geologie, archeologie a mineralogie
Bedřich Bouček
Mineralogie a geologie pro I. třídu gymnasií

Bedřich Bouček: Mineralogie a geologie pro I. třídu gymnasií

Bedřich Bouček, Ladislav Čepek, Odolen Kodym, Jiří Novák, Jaromír Koutek
Mineralogie a geologie pro I. třídu gymnasií

1952 | Státní pedagogické nakladatelství

Stav

Dobrý

lehce zašlá obálka, natrhnutá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlá obálka, natrhnutá obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	249 s., XXXII fot. tab
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 5. 2026 13:37
Číslo položky:	1768788

O autorech

Bedřich Bouček

Bedřich Bouček, narozen 30. 8. 1904 v Praze, zemřel 5. 6. 1975 v Praze, byl český geolog, paleontolog a pedagog, přední znalec fauny českých starších prvohor, přírodovědec. Jako středoškolský profesor působil na reálném gymnáziu v Litomyšli a v Praze. Pak profesor na pedagogické fakultě všeobecné paleontologie. Vědecký pracovník Ústředního ústavu geologického a odborný publicista. Narodil se 30. srpna 1904 v Praze. Jeho otec, soudní úředník, ho vedl k zájmu o přírodu. Jako gymnazista se seznámil s Janem Kolihou z Národního muzea, Jiřím Šufem, Celdou Kloučkem a dalšími paleontology. Od roku 1923 studoval přírodní vědy a zeměpis na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy u Jaroslava Pernera. Svůj hlavní zájem věnoval paleontologii a geologii. Začal vědecky pracovat a publikovat, zejména o českém ordoviku. V roce 1928 získal titul RNDr.za studii o paleozoických láčkovcích rodu Conularia. Krátce byl pomocným asistentem v Národním muzeu a na Univerzitě Karlově. V letech 1933–1947 učil na středních školách v Litomyšli a Praze. Roku 1934 se na Univerzitě Karlově habilitoval pro obor zoopaleontologie prací o silurských graptolitech. Ke geologii přivedl syna pražských německých přátel Heinricha Karla Erbena . Po válce Erben jako významný paleontolog ve Spolkové republice Německa a činitel Mezinárodní unie geologických věd podporoval uplatnění výsledků českých vědců. Od roku 1947 byl profesorem geologie na nové Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, po její přeměně roku 1952 na Vysokou školu pedagogickou vedoucím katedry geografie a geologie. V letech 1959–1961 působil na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, od roku 1961 v Geologickém ústavu ČSAV. Roku 1956 získal titul DrSc. Po období stagnace po smrti Joachima Barranda oživil výzkum spodního paleozoika v geologické jednotce Barrandienu mezi Plzní a Brandýsem nad Labem. Studoval zejména ordovik a silur a faunu graptolitů. (Graptoliti, vy...

Více od autora