Miloš Axman, Miloš Axman
Miloš Axman : [komorní plastika a kresba : Galerie Václava Špály Praha, leden-únor 1977

1977 | Nakladatelství Moravská galerie

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	15 s., [32] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	85. svazek ed. 85. svazek ed. Směr
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	8. 10. 2024 8:36
Číslo položky:	1020662

O autorovi

Miloš Axman

Miloš Axman byl český sochař, profesor, rektor AVU a politik Komunistické strany Československa. Sochař Miloš Axman se narodil 20. listopadu v roce 1926 v Litoveli. Pocházel z ekonomicky neutěšeného prostředí rodiny zkrachovalého knihtiskaře, na kterou drtivě dopadly důsledky Velké hospodářské krize. V roce 1937 byl přijat na Litovelské reálné gymnázium , kde se seznámil se studentem posledního ročníku Janem Opletalem, jedním z vůdců budoucího studentského odboje, který zaplatil za svůj postoj životem. Axman se na škole za okupace v roce 1942 zúčastnil přípravy ostře protiokupační a antifašistické divadelní hry a byl „jen“ vyloučen ze školy. Poté pracoval jako lesní dělník v Baťových závodech ve Zlíně. Kvůli zavření všech vysokých škol v září roku 1939 začal svoje výtvarné vzdělávání v baťově Škole umění ve Zlíně, kam docházel mezi lety 1943 a 47. Tato soukromá škola neměla status vysoké školy, ale fakticky nabízela vysokoškolskou úroveň vzdělání, což dokládá, že sochařské ateliéry vedli profesorové Vincenc Makovský a Jan Kavan. Vedení školy se v pedagogických postupech inspirovalo progresivní školou Bauhaus. V závěru války se podílel na odbojové činnosti. Byl součástí buňky organizace Naše Pravda, která zajištovala spojovací článek mezi partyzány moravsko-slovenského pomezí a dělnickými odbojovými skupinami ve Zlínských závodech. Za svoje protifašistické aktivity byl Axman za třetí republiky vyznamenán. Jeho odbojářský kolega, malíř Václav Chad byl v únoru roku 1945 odhalen gestapem a popraven. Po studiích působil jako Kavanův asistent ve Zlíně a od roku 1952 působil na katedře teorie architektury a výtvarné výchovy FA VUT v Brně. Nejprve jako Makovského asistent a v letech 1962–1980 jako vedoucí. Mezitím od roku 1973 začal vyučovat také sochařství na pražské AVU, kde se roku 1976 stal rektorem a tuto funkci vykonával až do roku 1985. Angažoval se i politicky a společensky. Na ja...

Více od autora