Knihy
Biografie, memoáry a korespondence
Emil Felix
Milenky českých básníků

Emil Felix
Milenky českých básníků : s kyticí milostné lyriky od Kollára k Máchovi

1940 | Nakladatelství nákladem Emila Kosnara

Medailonky věnované ženám, které byly po dobu jednoho tisíciletí spojeny s osobnostmi českých panovníků. Medailonky věnované ženám, které byly po dobu jednoho tisíciletí spojeny s osobnostmi českých panovníků.

Stav

Dobrý

potrhaná obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, potrhaná obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	263
Jazyk:	česky
Edice:	Prameň, 3. svazek ed. 3. svazek ed. Pramen : sbírka rybářské beletrie
Vydáno v:	Plzeň
Vystaveno:	30. 7. 2024 9:39
Číslo položky:	924661

O autorovi

Emil Felix

FELIX, Emil, * 23. 11. 1889 Koloveč , † 12. 10. 1956 Plzeň, pedagog, literární historik, literární a divadelní kritik Studoval 1900–08 na gymnáziu v Domažlicích, kde byl mj. žákem O. Zicha. Od 1905 přispíval do Domažlických listů. Spolupráci s časopisy a deníky rozšířil o další regionální listy Český deník , Plzeňsko i o periodika pražská: Lidové listy, Lidové noviny , Národní listy a Zvon, kam zprvu psal činoherní referáty, kritické obchodní články, posléze se uplatňoval též jako kulturní publicista, fejetonista a literární historik. Zajímal se o J. Š. Baara, J. F. Hrušku, K. M. Čapka- Choda, A. Jiráska. Z Domažlic odešel na filozofickou fakultu do Prahy, kde byl 1908–12 jako posluchač slavistiky a germanistiky žákem J. Vlčka a A. Nováka, jenž ho velmi ovlivnil. Studoval také ve Vídni. 1913 vykonával vojenskou službu, první světovou válku prožil na frontách, po návratu se 1918 stal v Plzni středoškolským profesorem na reálce, od 1920 až do penze vyučoval na tamní obchodní akademii. 1920 obhájil doktorskou práci Složeniny, deminutiva a substantiva verbální u Svatopluka Čecha . Brzy se etabloval jako jeden z organizátorů plzeňského kulturního života a spolupracovník regionálních spisovatelů, s nimiž ho kromě přátelství a profesních zájmů vázaly i příbuzenské svazky . Soustředil se na písemnictví Chodska a Plzeňska a na monografické portréty. Byl literárním a divadelním kritikem a folkloristou, významným spolupracovníkem J. F. Hrušky. 1927 mu věnoval monografii s bibliografií Jan Fr. Hruška: Život a dílo. Redigoval Hruškův památník a 1938 napsal tři kapitoly do publikace V paměť Jana Fr. Hrušky i knihu Chodský patriarcha Hruška. Pro J. Š. Baara, s nímž byl Hruška ve vzdáleném příbuzenském vztahu, sbíral materiál k poslednímu románu o tragické postavě kaplana Paidara z Draženova. Baar mu posléze rukopisný zlomek odkázal. 1934 vydal projev k odhalení pomníku Hold Chodska J. Š. Baarovi, ...

Více od autora