Když se Milena Dvorská (narozena roku 1938) rozhodovala o své profesní dráze, dlouhou dobu byla na prvním místě operní zpěvačka, protože operu milovala od svých dívčích let. Ale na studia operního zpěvu byla, podle slov přijímací komise, "příliš mladá". Nakonec tedy padla volba na zdravotní školu, kterou ovšem Milena Dvorská nedokončila, protože jí do života vstoupil film. "V Prostějově tenkrát vystupovali v cirkusovém šapitó Jan Werich s dcerou v estrádě s Karlem Vlachem. U zadního vchodu, kterým vycházeli lvi a herci, jsem mezi představeními čekala i já, abych viděla umělce zblízka a získala od nich podpisy do památníku. Nevěděla jsem, že Werich píše pohádku, že hledá mladou holku pro roli Marušky ani že adeptky herectví z DAMU v té době nesměly točit…" Nakonec byla tehdy zcela neznámá patnáctiletá dívka obsazena do jedné z hlavních rolí ve filmové pohádce Byl jednou jeden král. Vzápětí následovala nabídka na filmování komedie Anděl na horách, a tak se začal odvíjet příběh herečky, kterou svého času právě Jan Werich poctil přívlastkem: Herečka s nejkrásnějšíma očima. Bohužel (či bohudík?) už nadosmrti bude spojována se svým filmovým debutem, byť má na svém kontě nepřebernou škálu dalších výtečných hereckých výkonů ve spoustě charakterově odlišných postavách, které vytvořila ať už před filmovou či televizní kamerou nebo na prknech, která znamenají svět. I dnes ještě absolvuje divadelní zájezdy, a pokud přijde zajímavá filmová nabídka, opět se postaví před kameru. Poznala slávu i hořkost divadelního jeviště i pomíjivý třpyt filmového plátna a televizní obrazovky. Musela se vyrovnat i se skandalizací svého soukromí, protože život její jediné dcery a vnoučat (z nichž měla možnost vidět pouze první!) se stal jakýmsi veřejným majetkem. I když paní Dvorská neviděla dceru už několik let, svoji bolest si nechává pro sebe. Neví, jestli se s Lucií ještě někdy uvidí, ale naděje přece umírá jako poslední…