Milan Knobloch je český sochař a především medailér. Narodil se v Praze na Vinohradech rodičům pocházejících z vesnice Rodov, nyní je to součást města Smiřice v okrese Hradec Králové. Otec, zaměstnanec Pražské úvěrní banky, byl krátce po jeho narození vyslán služebně s celou rodinou do tehdejší Jugoslávie, kde malý Milan strávil prvých 6 let svého života. Během studia na gymnáziu a následně na obchodní akademii se prvotní zájem o modelování transformoval na malířství. Oceňoval hlavně velké krajináře např. Julia Mařáka, Otakara Lebedu a Antonína Slavíčka které se snažil ve svých prvých olejomalbách napodobovat. Pro umělecký vývoj mladého Milana Knoblocha byla podstatná podpora obou rodičů projevována od útlého mládí. Po maturitě v roce 1941 bylo jeho přání dalšího vysokoškolského studia nereálné, vysoké školy byly během 2. světové války uzavřeny. Po krátké epizodě v Zemské bance pracoval jako účetní v Karlínských kovodílnách, později byl nacistickou mocí totálně nasazen v letecké továrně Letov v Praze-Letňanech, odsunu na nucené práce do Německa zabránila jeho dlouhodobá nemoc. Po ukončení války se v létech 1945 a 1946 neúspěšně hlásil na Akademii výtvarných umění obor malířství stejně jako na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou obor sochařství. Teprve na třetí pokus byl roku 1947 přijat na AVU do třídy profesora Jana Laudy a později do tříleté speciálky profesora Otakara Španiela. Během studia vytvořil prvé samostatné práce: plastiku "Kapr", závěrečnou školní práci "Oštěpař" a absolventskou portrétní plastiku "Vlasta" kterou studium na AVU v roce 1953 uzavíral. Téměř deset let trvalo Milanu Knoblochovi nalezení osobitého vyjadřování ve své práci a její uplatnění ve společnosti. I když se průběhem doby částečně vymanil z vlivu svého učitele, mělo na něj pedagogické působení Otakara Španiela nemalý vliv. Je řazen k nejvýznamnějším žákům tohoto zakladatele české medailérské školy. Projevuje se to dokonalou znalostí zákonitosti při tvorbě reli...