Mikoláš Aleš
Mikuláš Aleš : Sbírka národních písní a říkadel - Díl III

1896 | Nakladatelství Spolek výtvarných umělců Mánes

Souborné vydání původně brožovaných Dílů I. až III. děl Mikuláše Alše, starosty spolku "Manes".

Díl I. práce předmětem svým většinou historie se dotýkající.
Díl II. ilustrace k písni umělé i národní.
Díl III. ostatní práce různé.

Z anotací spolku "Manes" k jednotlivým dílům:

... bylo naší upř…ímnou snahou podati úplný výbor děl Alšových; zůstala-li však přes naší snahu některá mezera, nestalo se tak vinou naši, jako obtížemi, jež se získáním dotyčných originálů spojeny byly. Při tom děkujeme pp. nakladatelům Hynkovi, Ottovi, Šimáčkovi, Wiesnerovi, i soukromníkům, spisovateli S. Čechovi, malíři J. Prouskovi a prof. Thomayerovi, dále J. Vilímovi, jenž za obzvláště příznivých podmínek provedl zdařilé zinkografické reprodukce ...

Sbírkou národních písní a říkadel končíme dílo "Mik. Aleš" proti původnímu rozvrhu, dle něhož měly ony tvořiti střed. Činíme tak z té příčiny, že takto souvislosť jinak příbuzných prací - látkou i provedením - rušena nebude.

Končíce vzdáváme upřímný dík těm pp. nakladatelům, kteří umožnili nám vydati "Mik. Aleše", v takém rozsahu, jak za stávajících poměrů nebylo by se podařilo nikomu, kdo netěší se přízni ostatních, dále pak jednotlivcům tuto uvedeným:

V. Čech, maj. "Květů", básník S. Čech, statkář A. Brandeis v Sukdole, Pí. Libuše Bráfová, spisovatel I. Herrmann, Dr. L. Hruš v Pardubicích, nakladatel A. Hynek, spisovatel prof. Al. Jirásek, JUDr. L. Klumpar, F. Kožíšek, majitel "Palečka", prof. T. G. Masaryk, L. Masaryk ...

Ve Slovanské Praze, v září 1896. Souborné vydání původně brožovaných Dílů I. až III. děl Mikuláše Alše, starosty spolku "Manes".

Díl I. práce předmětem svým většinou historie se dotýkající.
Díl II. ilustrace k písni umělé i… národní.
Díl III. ostatní práce různé.

Z anotací spolku "Manes" k jednotlivým dílům:

... bylo naší upřímnou snahou podati úplný výbor děl Alšových; zůstala-li však přes naší snahu některá mezera, nestalo se tak vinou naši, jako obtížemi, jež se získáním dotyčných originálů spojeny byly. Při tom děkujeme pp. nakladatelům Hynkovi, Ottovi, Šimáčkovi, Wiesnerovi, i soukromníkům, spisovateli S. Čechovi, malíři J. Prouskovi a prof. Thomayerovi, dále J. Vilímovi, jenž za obzvláště příznivých podmínek provedl zdařilé zinkografické reprodukce ...

Sbírkou národních písní a říkadel končíme dílo "Mik. Aleš" proti původnímu rozvrhu, dle něhož měly ony tvořiti střed. Činíme tak z té příčiny, že takto souvislosť jinak příbuzných prací - látkou i provedením - rušena nebude.

Končíce vzdáváme upřímný dík těm pp. nakladatelům, kteří umožnili nám vydati "Mik. Aleše", v takém rozsahu, jak za stávajících poměrů nebylo by se podařilo nikomu, kdo netěší se přízni ostatních, dále pak jednotlivcům tuto uvedeným:

V. Čech, maj. "Květů", básník S. Čech, statkář A. Brandeis v Sukdole, Pí. Libuše Bráfová, spisovatel I. Herrmann, Dr. L. Hruš v Pardubicích, nakladatel A. Hynek, spisovatel prof. Al. Jirásek, JUDr. L. Klumpar, F. Kožíšek, majitel "Palečka", prof. T. G. Masaryk, L. Masaryk ...

Ve Slovanské Praze, v září 1896.

Součástí souboru:

Mikuláš Aleš 1896 Díl I, II (3 sv. (50, 53, 50 l.), 2. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	50
Jazyk:	česky
Edice:	Mikuláš Aleš
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Mikoláš Aleš

Mikoláš Aleš byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností takzvané „Generace Národního divadla“, klasik českého umění 19. století. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánese, později směřoval spíše k secesi. Jeho otcem byl František Aleš, písař a později městský tajemník, člen významné a zámožné mirotické rodiny, matkou Veronika Alšová, rozená Famfulová. Kvůli finančním potížím se celá rodina několikrát přestěhovala. V roce 1856 nejprve do Písku a následně do Prahy. Ani tam se však nepodařilo situaci zlepšit a Alšové se v únoru 1859 vrátili zpět do Mirotic. Kreslit začal už ve čtyřech letech. V roce 1862, podobně jako jeho dva bratři František a Jan, nastoupil na školu v Písku a v roce 1865 na gymnázium, které však pro neshody s jedním z tamních pedagogů musel opustit. Začal se učit malířem a roku 1867 vstoupil do druhé třídy písecké reálky, kde studoval až do roku 1869, kdy odjel do Prahy na Akademii výtvarných umění. Během studia si přivydělával vyučováním kreslení a drobnými ilustracemi. Jeho učiteli byli Josef Matyáš Trenkwald a Jan Swerts. V roce 1876 se zúčastnil demonstrace proti profesoru A. Woltmannovi, který během své přednášky v německém vzdělávacím klubu Concordia popřel sice existenci českého umění v době gotické a barokní; uvedl, že české umění pouze přejímalo v té době německé vzory. Čeští studenti, kteří přednášku navštívili, hlasitě protestovali a neopustili přednáškovou síň, na což profesor Woltmann reagoval vyklizením síně. Později protesty přerostly v potyčky mezi německými a českými studenty. Aleš byl potrestán několikadenním vězením a vyloučen z akademie. Po tom, co předčasně zemřeli oba jeho bratři , zemřela v roce 1869 také jeho matka. Otec se v roce 1874 znovu oženil, ale téhož roku zemřel. Protože se svou macechou se nikdy nespřátelil, zůstal ve 22 letech ...

Více od autora