Jiří Pištora
Mezery v paměti : 1966 - 1970

1993 | Nakladatelství Mladá fronta

Autor působil dlouhá léta jako knihovník a nakladatelský pracovník a patří mezi vzdělané a poučné literáty. Jeho reflexe, v nichž se především odrážejí tíživé psychické stavy, jsou psány vyhraněným a kultivovaným jazykem, v němž první místo zaujímá oduševnělost a sugestivnost básnického slova. Autor působil dlouhá léta jako knihovník a nakladatelský pracovník a patří mezi vzdělané a poučné literáty. Jeho reflexe, v nichž se především odrážejí tíživé psychické stavy, jsou psány vyhraněným a …kultivovaným jazykem, v němž první místo zaujímá oduševnělost a sugestivnost básnického slova.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	94
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020404023
ISBN:	9788020404022
Ilustrátor:	Sylvie Vodáková, Vladimír Vácha
Edice:	178. svazek ed. 178. svazek ed. Květy poezie
Vydání:	2. vyd., v Mladé frontě 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 9. 2023 13:52
Číslo položky:	642812

O autorovi

Jiří Pištora

Jiří Pištora byl český básník. Otec Jiřího Pištory byl úředník nemocenské pojišťovny v Pardubicích, sociální demokrat Antonín Pištora . Podílel se na zajištění pracovních knížek pro parašutisty skupiny Silver A a byl popraven za heydrichiády. Jiří Pištora maturoval na reálném gymnáziu v Pardubicích roku 1951. Rok pracoval jako pomocný dělník ve Východočeských chemických závodech v Rybitví. V letech 1952 až 1957 vystudoval češtinu a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Studium ukončil diplomovou prací o Františku Halasovi. Ani po ukončení studia nenalezl odpovídající zaměstnání a rok pracoval na stavbě opatovické elektrárny. V období 1958 byl metodikem v krajské a okresní lidové knihovně Pardubice. Z Pardubic odešel do Prahy, kde byl od roku 1961 zaměstnán v sekretariátu Svazu československých spisovatelů. V roce 1965 se stal jeho členem a později tajemníkem. V letech 1963—1964 byl redaktorem časopisu Tvář, v letech 1966—1969 spolupracoval s časopisem Sešity pro mladou literaturu. V roce 1968 žádal spisovatele, aby veřejně vysvětlili své počínání v 50. letech, jako byly články o procesech. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 odešel se spisovatelem Karlem Michalem do emigrace, ale vrátil se. V září 1969 zveřejnil dětský časopis Mateřídouška spolu s dalšími Pištorovými verši i jeho básničku Lapkové. Její skrytě antiokupační význam, zvýrazněný ilustrací Luďka Vimra , vyvolal reakci státních orgánů. O případu psalo Rudé právo v článku Ideje z Mateřídoušky. Po zveřejnění říkanky Lapkové byla Pištorovi zrušena smlouva na vydávání dětských knih ve vydavatelství Albatros. O básníka se zajímala STB, byl vyslýchán pro údajné napojení na organizaci Amnesty International a pro zaslání do ciziny informací o věznění Luďka Pachmana. Poslední rok života byl bez zaměstnání a prožíval i osobní krizi po rozvodu a v novém manželství. Ze života odešel dobrov...

Více od autora