Stav: |
Velmi dobrý, mírně natržená obálka na hřbetu, vepsané značení a původní cena
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 340 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Miloslav Jágr, M Jágr |
Edice: | HU+SA 32x |
Vydání: | 1. vyd. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | út 19. prosince 2023 10:04 |
Číslo položky: | 715653 |
"V povídce se nedá švindlovat jako v románu, v němž si mnohdy spisovatel, nevěda kudy kam, vypomáhá podezřelými lyrickými pasážemi. V povídce mají být jednající osoby naprosto jasné, i děj jasný, dramatický. Spisovatel povídek měl by mít humor, protože humor pročišťuje zrak." Těmito Poláčkovými slovy uvádí pořadatel svazku dosud nejúplnější soubor autorových humoristických povídek, rozdělený do pěti dílů. Vedle známých cyklů (Povídky pana Kočkodana, Povídky izraelského vyznání, Pan Selichar se osvobodil), které tvoří druhý až čtvrtý oddíl, přináší ve výběru povídky dosud knižně nepublikované, shrnuté do oddílu prvního (Války malé i velké) a pátého (Metempsychóza).
Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem