Otokar Březina, Josef Jaroslav Kalina, Stanislav Menšík
Matka : básně Josefa Jaroslava Kaliny a Otokara Březiny

1948 | Nakladatelství Jar. Neusser

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	24
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Uherské Hradiště
Vystaveno:	10. 10. 2024 10:13
Číslo položky:	1024182

O autorech

Otokar Březina

Otokar Březina, vlastním jménem Václav Jebavý , byl český básník a spisovatel, představitel symbolismu. Ovlivnil vývoj české poezie ve 20. století. Narodil se 13. září 1868 v Počátkách č. p. 224 manželům Ignáci Jebavému a jeho manželce Kateřině, rozené Fákové. Pokřtěn byl jako Václav Ignác Jebavý. Otec byl již potřetí ženat a syn Václav vyrůstal jako jediné dítě starších rodičů . Po základní školní docházce v Počátkách přestoupil v roce 1883 na reálku v Telči. Zúčastnil se zde kulturního života a maturoval v roce 1887. Byl spolužákem a spolubydlícím Františka Bauera-Martinkovského. Po maturitě se stal učitelem v Jinošově u Náměště nad Oslavou. V tomto období začíná jeho osamělost a také korespondence s Annou Pammrovou, se kterou si celý život dopisoval. V roce 1888 získal doplňkovou maturitu na učitelském ústavu v Praze a působil v letech 1888–1901 v Nové Říši. Oba rodiče mu umřeli během jednoho týdne, v únoru 1890 a v Nové Říši žil osaměle; věnoval se studiu jazyků, filozofie a vlastní tvorbě. V roce 1894 složil v Soběslavi učitelskou zkoušku pro měšťanské školy, na kterých učil od roku 1901 v Jaroměřicích nad Rokytnou. Od roku 1914 učil se sníženým úvazkem, od roku 1919 až do penzionování měl tvůrčí dovolenou. Roku 1925 odešel definitivně do penze. Roku 1929 zemřel na vrozenou srdeční vadu. Je pochován v Jaroměřicích nad Rokytnou. Náhrobek vytvořil Březinův přítel, sochař František Bílek. Bezprostředně po jeho smrti vyšla celá řada vzpomínkových knih, z nichž nejproslulejší je Mé svědectví o Otokaru Březinovi. Napsal ji jeden z mála Březinových blízkých přátel po dobu více než třiceti let, Jakub Deml; po vydání vyvolala publikace řadu polemik. Březina psal hlavně prózu – opouští anekdotickou linii, v jeho tvorbě převládá naturalismus, základními motivy toho...

Více od autora

Josef Jaroslav Kalina

Josef Jaroslav Kalina byl český básník, literární a přírodní vědec, filosof, sběratel lidové slovesnosti, obrozenec. Narodil se v Haidě jako nejstarší ze tří synů cestmistra , v silně germanizovaném prostředí. Své dětství prožil v Doksech, kam se otec s celou rodinou odstěhoval roku 1817. Vystudoval gymnázium postupně Brandýse nad Labem, kam se rodina dále přestěhovala, až roku 1831 otec těžce onemocněl; dále pokračoval ve studiu v Praze, kam odvezl svou matku do blázince. Po matčině smrti roku 1833 a po maturitě odjel do Plzně, kde pod dohledem svého strýce, profesora matematiky a vlastence Josefa Sedláčka studoval filosofii a práva . Pod strýcovým vlivem se též rozvíjelo jeho vlastenecké cítění; začal studovat slovanské jazyky, ale i hebrejštinu, a psát poezii v češtině. V roce 1845 navštívil Bělehrad, kam se vydal za svou snoubenkou Vilemínou Wolfovou a chtěl si tam najít i práci, vrátil se s nepořízenou. Na zpáteční cestě na jaře roku 1846 navštívil Jána Kollára, pobývajícího v Pešti. Po návratu do Prahy přispíval do časopisů Květy, Česká včela, Vlastimil, Ost und West, zejména veršovanými baladami romantického ladění. Současníci se obdivovali Kalinovu všestrannému nadání, vzdělání a slibné práci v řadě vědních oborů. Vynikal zejména ve filologii , zabýval se však i filosofií a literární kritikou. Jeho básnická tvorba, neúplně dochovaná, je přetížena jazykovými archaismy a novotvary. Překládal literaturu z angličtiny , z němčiny nebo z polštiny . S Karlem Slavojem Amerlingem se podílel na projektu slovanské školy Budeč, stavbu však pro nedostatek financí museli rozestavěnou prodat. V té době se Kalina odstěhoval na Karlovo náměstí do sudu vystlaného senem. Přátelil se rovněž s Josefem Václavem Fričem. Po celý svůj bohémský život zůstal velice chudý, živ byl vět...

Více od autora