Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Národopis a folklor
Vlasta Pittnerová
Matice lidu - ročník XXXI. - čísla 4, 5 a 6 - Z...

Vlasta Pittnerová: Matice lidu - ročník XXXI. - čísla 4, 5 a 6 - Z podání lidového + Obrázky ze žďárských hor + Národopis - Díl IV - Národové afričtí

Vlasta Pittnerová, Jaroslav Vlach, František Vladimír Vykoukal, F. V Vykoukal
Matice lidu - ročník XXXI. - čísla 4, 5 a 6 - Z podání lidového + Obrázky ze žďárských hor + Národopis - Díl IV - Národové afričtí

1897 | Nakladatelství Edv. Grégr

Obsažené svazky:

Obrázky ze žďárských hor, o lidu pro lid 1897 (126 s.)
Z podání lidového, obrázky kulturní a zvykoslovné 1897 č.2 (173 s.)
Národopis, Národové afričtí 1897 Díl IV (118 s.)

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	173 + 126 + 118
Jazyk:	česky
Edice:	31, 31, 31. svazek ed. 31, 31, 31. svazek ed. Matice lidu, Matice lidu, roč. 31., č. 6
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 9. 2024 7:30
Číslo položky:	975806

O autorech

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora