Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova
Massopust

2008 | Nakladatelství Lidové noviny

Cenné dílo humanistické zábavné prózy 16. století, zachycující v poloze mravokárné alegorie jedno z oblíbených období církevního roku – masopust. Kniha poučuje o povaze masopustních nevázaností z pozice morálky měšťanstva, které bylo v té době určujícím při formování národní vzdělanosti , jsou doplňovány četnými exempl…y a příběhy, které nechávají pozoruhodně vhlédnout do života své doby. Cenné dílo humanistické zábavné prózy 16. století, zachycující v poloze mravokárné alegorie jedno z oblíbených období církevního roku – masopust. Kniha poučuje o povaze masopustních nevázaností z pozi…ce morálky měšťanstva, které bylo v té době určujícím při formování národní vzdělanosti , jsou doplňovány četnými exemply a příběhy, které nechávají pozoruhodně vhlédnout do života své doby.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	572
Jazyk:	česky , latinsky
ISBN10:	8071063444
ISBN:	9788071063445
Edice:	Česká knižnice
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 10. 2017 9:30
Číslo položky:	19060

O autorovi

Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova

Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova byl český kališnický kněz a spisovatel. Narodil se v Roudnické části Rvačov. Někdy bývá chybně uváděno příjmení Rváčovský. Jako místo narození bývá rovněž chybně uváděna obec Rváčov. O jeho životě a díle před rokem 1565 nejsou žádné spolehlivé doklady. Studoval pravděpodobně v Německu nebo na pražské univerzitě, žádného akademického titulu ale nedosáhl. Byl údajně v letech 1550-1555 správcem školy v Těšíně. Současně byl vychovatelem Friedricha Kazimíra, syna těšínského knížete Václava. Před rokem 1565 působil údajně i v Hranicích. Před rokem 1569 byl vychovatelem synů Zdeňka Brtnického z Valdštejna a na Brtnici. Tento šlechtic se zasloužil o to, aby v roce 1565 získa Rvačovský šlechtický titul Někdy v letech 1565 - 1570 byl ustanoven utrakvistickým knězem. Protože měl konflikty s farníky i s kozistoří, často měnil své působiště. Rovněž měl konflikty se světskou mocí kvůli dluhům a výtržnostem. Byl farářem v Moravských Budějovicích , Jaroměřicích , v Krhové a v Jevíčku . V roce 1577 vydal jako farář v Jevíčku knihu Knížka zlatá, w nížto se předkládá člowěku křesťanskému, jakauby zbraní měl se hotowiti proti nepříteli ďáblu u tiskaře Fridricha Milichtallera v Olomouci. V roce 1580 se spolu s ženou a jedenácti dětmi přestěhoval do Čech. Stal se děkanem ve Slaném. Zde vydal svou nejvýznamnější práci: Massopust. Tato kniha je považována za jedno z nejvýznamnějších děl českého humanismu konce 16. století. Později byl farářem v Kostelci nad Labem a poté v Bohdanči. V roce 1587 byl pravděpodobně farářem v Luži. V roce 1590 pobýval nejprve v Praze, později v Novém Bydžově. V červnu 1590 přesídlil do Loun. Dne 23. 4. 1591 byl jmenován děkanem v Táboře. O jeho dalším osudu není nic známo....

Více od autora