Vladimír Macura
Masarykovy boty : a jiné semi(o)fejetony

1993 | Nakladatelství Pražská imaginace

Fejetony vyjadřující se k politickým, společenským a kulturním událostem dneška. Autor je zařazuje do širších historických a významových souvislostí, zamýšlí se nad českými dějinami, národní povahou, národními symboly, českým vlastenectvím, obrozením, hymnou, kulturou, romskou otázkou atd. Fejetony vyjadřující se k politickým, společenským a kulturním událostem dneška. Autor je zařazuje do širších historických a významových souvislostí, zamýšlí se nad českými dějinami, národní povahou, …národními symboly, českým vlastenectvím, obrozením, hymnou, kulturou, romskou otázkou atd.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	96
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071101168
ISBN:	9788071101161
Edice:	272. svazek ed. 272. svazek ed. Pražská imaginace
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 11. 2025 11:25
Číslo položky:	1444899

O autorovi

Vladimír Macura

Vladimír Macura byl český spisovatel, literární vědec a kritik. Ve svém literárně-historickém bádání se zabýval zejména dobou českého národního obrození a jeho mýty. Významná je jeho průlomová literárněvědná práce na toto téma Znamení zrodu a prozaické dílo. Jeho otec byl náměstkem ředitele Ostravsko-karvinských koksoven a posléze ředitelem Ústavu pro výzkum a využití paliv v Běchovicích u Prahy. Macura maturoval v roce 1963 v rodné Ostravě. Již na gymnáziu byl členem literární skupiny Autoři v povijanu a skupiny „ismuistů“ . Poté byl přijat ke studiu češtiny a angličtiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, ale protože jeho otec v té době přijal místo ředitele v Běchovicích, vystudoval tyto obory nakonec na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval roku 1968, doktorát si udělal v roce 1969, díky práci o Františku Halasovi. V roce 1969 nastoupil do Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V roce 1974 patřil k zakládajícím členům Baltského svazu, v době komunistické diktatury ilegální organizace sdružující přátele pobaltských národů, okupovaných Sovětským svazem . Podílel se i na vydávání samizdatového časopisu tohoto spolku Läänemere Liidu Liige. V roce 1987 získal titul kandidát věd. Po sametové revoluci spoluzakládal Obec spisovatelů a v roce 1990 se stal zástupcem ředitele svého ústavu. V roce 1993 pak byl jmenován jeho ředitelem. Funkci vykonával až do smrti. V roce 1998 obdržel Státní cenu za literaturu za Guvernantku a Český sen. Macurův život a dílo zpracoval jeho přítel Pavel Janoušek v knižní monografii Ten, který byl: Vladimír Macura mezi literaturou, vědou a hrou . Zemřel roku 1999 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Literatuře se věnují i jeho dcera Kateřina Jančaříková a syn Ondřej Macura . Ve své literárně...

Více od autora