Tomáš Garrigue Masaryk: Masarykova praktická filosofie

Tomáš Garrigue Masaryk, Miloslav Petrusek, Miloslav Bednář
Masarykova praktická filosofie : sborník z přednáškového cyklu = Konkrétní logika : celoživotní téma T. G. Masaryka = Masaryk a otázky sociální = Masarykova filosofie demokracie v evropském kontextu = Masarykova sociologie z pohledu dneška = Masarykovo pojetí pravdy = Masarykův pojem náboženství, aristotelismus Franze Brentana a Masarykova polemika s Bertrandem Russelem = TGM a patologické jevy moderní doby

1993 | Nakladatelství Masarykova společnost

Stav

Dobrý

obálka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s flíčky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	106
Jazyk:	česky
Editor:	Jiří Olšovský
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 2. 2026 14:39
Číslo položky:	1621623

O autorech

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora

Miloslav Petrusek

Miloslav Petrusek byl český sociolog, vyučující na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 1991–1997 byl jejím druhým děkanem. V roce 1992 byl jmenován profesorem. V letech 1997–2000 byl prorektorem Univerzity Karlovy. Petrusek vystudoval v letech 1954–1959 filozofii a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, jeho diplomová práce nesla název Světový názor T. G. Masaryka. Po dvouleté základní vojenské službě se stal vyučujícím filozofie a formální logiky na Pedagogickém institutu ve Zlíně, věnoval se však i sociologii, která byla v té době jako věda silně omezena. V období 1964–1967 byl výzkumným pracovníkem Ústavu sociálně-politických věd Univerzity Karlovy. V roce 1966 získal titul kandidát sociologických věd a doktor filozofie. V ústavu pod vedením Pavla Machonina vznikl výzkum sociální stratifikace československé společnosti, největší sociologický výzkum této doby. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 však musely být jeho výsledky staženy, stejně jako vydaný Malý sociologický slovník vytvořený kolektivem autorů. Mezi lety 1967–1979 působil jako odborný asistent katedry sociologie Filozofické fakulty UK. V roce 1970 mu bylo zrušeno členství v KSČ a výrazně omezeny publikační i pedagogické možnosti. Vzhledem ke zhoršenému zdravotnímu stavu byl v letech 1979–1987 formálně veden jako vědecký pracovník, ve skutečnosti pracoval jako pomocný knihovník na FF UK. V této době také spolupracoval s brněnskými disidenty a připravoval knihy, které však mohly vyjít až po roce 1989. Po revoluci byl Petrusek v roce 1990 habilitován jako docent pro obor sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a mj. také zvolen předsedou Masarykovy československé sociologické společnosti. Podílel se na založení Fakulty sociálních věd UK a v letech 1991–1997 byl jejím druhým děkanem. V letech 1997–2000 byl prorektorem UK pro studijní záležitosti. Významně se angažoval v redakci Sociologick...

Více od autora