Knihy
Beletrie
Česká literatura
Karel Čapek
Marsyas ; Jak se co dělá

Karel Čapek
Marsyas : Jak se co dělá

1984 | Nakladatelství Československý spisovatel

Třináctý svazek Čapkových spisů přináší dvě díla, která se od jeho ostatní románové, publicistické, dramatické i překladové tvorby liší v jednom zásadním rysu: hledáčkem vlastní spisovatelské zkušenosti tu Čapek pozoruje vztahy slovesné tvorby a skutečnosti, jak při vzniku díla, tak při jeho vnímání. Je ovšem typicky č…apkovské, že své pozorování soustřeďuje do opomíjené oblasti lidového folkloru, „umění“ pro lid, ale i pohádek, anekdot, pražských písniček i detektivek apod. a všude zkoumá, v čem záleží velká přitažlivost těchto žánrů a které z lidských potřeb jsou jimi uspokojovány. I druhá část svazku, výstižně pojmenovaná Jak se co dělá, má onen odlišující rys: Čapek vybírá z uměleckého či publicistického života ten úsek, který zdánlivě patří k pouhé technické realizaci – novinářskou dřinu, zvláštní atmosféru filmového světa, nebo transformaci psaného dramatu v divadelní kus.
K vydání připravila, poznámky napsala a vysvětlivky zpracovala Milada Chlíbcová.
Doslov napsal Zdeněk Pešat.
Vydání Marsya 5. , Jak se co dělá 9. ; v tomto celku 1. vydání. Třináctý svazek Čapkových spisů přináší dvě díla, která se od jeho ostatní románové, publicistické, dramatické i překladové tvorby liší v jednom zásadním rysu: hledáčkem vlastní spisovatelské zkušenos…ti tu Čapek pozoruje vztahy slovesné tvorby a skutečnosti, jak při vzniku díla, tak při jeho vnímání. Je ovšem typicky čapkovské, že své pozorování soustřeďuje do opomíjené oblasti lidového folkloru, „umění“ pro lid, ale i pohádek, anekdot, pražských písniček i detektivek apod. a všude zkoumá, v čem záleží velká přitažlivost těchto žánrů a které z lidských potřeb jsou jimi uspokojovány. I druhá část svazku, výstižně pojmenovaná Jak se co dělá, má onen odlišující rys: Čapek vybírá z uměleckého či publicistického života ten úsek, který zdánlivě patří k pouhé technické realizaci – novinářskou dřinu, zvláštní atmosféru filmového světa, nebo transformaci psaného dramatu v divadelní kus.
K vydání připravila, poznámky napsala a vysvětlivky zpracovala Milada Chlíbcová.
Doslov napsal Zdeněk Pešat.
Vydání Marsya 5. , Jak se co dělá 9. ; v tomto celku 1. vydání.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	39 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	KOMPLET Skladem pro e-shop	359 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	378
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Čapek
Edice:	Spisy Karla Čapka
Vydání:	5
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 6. 2017 14:33
Číslo položky:	12954

O autorovi

Karel Čapek

Karel Čapek byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladší bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka . Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině venkovského lékaře MUDr. Antonína Čapka. Matka sbírala slovesný folklor. S rodiči se brzy přestěhoval do Úpice, kde byl v místním kostele 13. ledna 1890 pokřtěn. V Úpici také absolvoval základní školu Na Blahovce, která byla později, po Karlově smrti, přejmenována na Základní školu bratří Čapků. Poté studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnázium v Brně. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát. V letech 1910–1911 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Karel Čapek trpěl od svých 21 let Bechtěrevovou nemocí, což je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů. Pro svou nemoc nebyl odveden do rakouské armády a nemusel proto bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou a jejími následky velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině; v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku Chyše. Jako vychovatel však údajně působil pouze tři měsíce, a brzy přešel k novinařině. Stal se redaktorem v několika denících a časopisech: v Národních listech , v týdeníku Nebojsa a v Lidových novinách . Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému směřování listu, které vnímal jako zaměřené proti prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. V letech 1921–1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou československého odboru PEN klubu. Karel Čapek a jeho bratr Josef byli zhruba od roku 1925 aktéry pravidelného pátečního...

Více od autora