Knihy
Beletrie
Česká literatura
Vladislav Vančura
Markéta Lazarová ; Konec starých časů

Vladislav Vančura
Markéta Lazarová ; Konec starých časů

2013 | Nakladatelství Dobrovský s.r.o

"Markéta Lazarová" je jednou z nejpoetičtějších Vančurových próz, která vypráví příběh předem ztraceného boje středověké loupeživé bandy s královským vojskem. Do popředí dramatického střetnutí položil Vančura sugestivní příběh velké osudové lásky krásné a něžné Markéty a syna loupeživého rytíře. Jako celek je kniha bar…vitým a neobvyklým obrazem krvavé epizody z dávné minulosti, jehož posláním je potvrzení jistot, které poskytují nenahraditelnou cenu individuálnímu lidskému životu. "Konec starých časů" se odehrává na venkovském zámku v době těsně po vzniku Československé republiky. Správcem je místní statkář, jenž by si zámek rád koupil. Žije zde i služebnictvo ze staré doby a rozpory mezi jejich uhlazeností a buranstvím správce vynikají stále na povrch. Jednoho dne se však na zámek dostaví nečekán a nezván hrabě Alexej. Nikdo ho nezná. Snoubí se v něm jak dvořanské způsoby, tak schopnost improvizace a uvolněnosti. Děti si hned získá, ostatní k němu zaujímají většinou negativní postoje. Ale přesto právě on na konci starých šlechtických časů přináší na zámek to nejdůstojnější rozloučení. "Markéta Lazarová" je jednou z nejpoetičtějších Vančurových próz, která vypráví příběh předem ztraceného boje středověké loupeživé bandy s královským vojskem. Do popředí dramatického střetnutí položil… Vančura sugestivní příběh velké osudové lásky krásné a něžné Markéty a syna loupeživého rytíře. Jako celek je kniha barvitým a neobvyklým obrazem krvavé epizody z dávné minulosti, jehož posláním je potvrzení jistot, které poskytují nenahraditelnou cenu individuálnímu lidskému životu. "Konec starých časů" se odehrává na venkovském zámku v době těsně po vzniku Československé republiky. Správcem je místní statkář, jenž by si zámek rád koupil. Žije zde i služebnictvo ze staré doby a rozpory mezi jejich uhlazeností a buranstvím správce vynikají stále na povrch. Jednoho dne se však na zámek dostaví nečekán a nezván hrabě Alexej. Nikdo ho nezná. Snoubí se v něm jak dvořanské způsoby, tak schopnost improvizace a uvolněnosti. Děti si hned získá, ostatní k němu zaujímají většinou negativní postoje. Ale přesto právě on na konci starých šlechtických časů přináší na zámek to nejdůstojnější rozloučení.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	341
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073900521
ISBN:	9788073900526
Edice:	Omega
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 8. 2025 14:55
Číslo položky:	1330300

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora