Knihy
Umění a architektura
Divadlo a drama
Maurice Maeterlinck
Marie Magdalena + Dvě loutková dramata + Dubrov...

Maurice Maeterlinck: Marie Magdalena + Dvě loutková dramata + Dubrovnická trilogie + Se srdcem divno hrát V JEDNOM SVAZKU

Maurice Maeterlinck, Alfred de Musset, Ivo Vojnović, Friedrich Hebbel
Marie Magdalena + Dvě loutková dramata + Dubrovnická trilogie + Se srdcem divno hrát V JEDNOM SVAZKU

1902 | Nakladatelství J. Otto

Obsažené svazky:

Marie Magdalena, občanská truchlohra ve třech jednáníc... 1902 (140 s.)
Dvě loutková dramata, Alladina a Palomid ; Smrt Tintagilova 1908 (70 s.)
Dubrovnická trilogie 1909 (XCII, [4], 150, [2])
Se srdcem divno hrát 1902 (111 s.)

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Mírně opotřebená

vazba povolená, stránky zvlněné, stránky volně

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba povolená, stránky zvlněné, stránky volně
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	140 + 70 + 150 + 111
Jazyk:	česky
Překladatel:	Karel Kamínek, Marie Kalašová, Miloš Jiránek
Edice:	687, 76770. svazek ed. 687, 76770. svazek ed. Světová knihovna
Vydání:	Autoris. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 4. 2025 9:27
Číslo položky:	1209500

O autorech

Maurice Maeterlinck

Maurice Polydore-Marie-Bernard Maeterlinck byl belgický dramatik, básník a esejista píšící francouzsky, představitel symbolismu, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1911. Pocházel z finančně dobře zabezpečené rodiny, vystudoval práva na univerzitě v Gentu a stal se advokátem. Ale již roku 1895 se po přestěhování do Paříže svého povolání vzdal a zcela se věnoval literatuře. Jeho pocity životní osamělosti silně ovlivnily jeho básnickou prvotinu, sbírku veršů Serres chaudes , která je plná zvláštní duševní tesknoty. Jako dramatik Maeterlinck již ve své první divadelní hře, pohádkovém dramatu La Princesse Maleine , prokázal, že mu nejde ani o kresbu charakterů, ani o konflikty vášní či o psychologicky podrobné a popisné vystižení duševních procesů, ale především o básnické a mystické zobrazení hrůzy, temnoty a osudovosti života a bezmocnosti člověka ve vztahu k lásce a ke smrti. Podobného rázu jsou i jeho další dramatické práce, z nichž nejznámější je Pelléas et Mélisande a L'Oiseau Bleu . Vedle básnických a dramatických prací jsou významné i jeho filosofické eseje, ve kterých se snažil vypořádat se s absurditou světa. Roku 1911 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „… za jeho mnohostrannou literární činnost a zejména za jeho dramatické práce, které se vyznačují bohatou fantazií a poetickým idealismem a které občas v závoji pohádkové podoby odhalují hlubokou inspiraci a tajemně oslovují lidský cit a imaginaci“ . Roku 1932 mu belgický král Albert I. udělil titul hraběte. Během druhé světové války žil ve Spojených státech. Po jejím skončení se vrátil na svůj zámeček v Nice, který koupil roku 1930, a zde roku 1949 zemřel na srdeční záchvat. Hlásil se k vegetariánství, svůj přístup eticky a filosoficky zdůvodnil v knize Pohřbený chrám. Katolická c...

Více od autora

Alfred de Musset

Alfred de Musset byl francouzský romantický básník, spisovatel a dramatik. Narodil se ve staré, avšak nepříliš bohaté šlechtické rodině. Jeho otec Victor-Donatien de Musset-Pathay pracoval jako úředník na ministerstvu války. Vedle toho se věnoval literatuře. Napsal životopis Jeana-Jacquese Rousseau a uspořádal jeho sebrané spisy . Jeho děd Joseph-Alexandre de Musset-Pathay se rovněž zabýval literaturou. Měl staršího bratra Paula , který byl rovněž spisovatelem, a dvě sestry, z nichž jedna zemřela nedlouho po narození. Vystudoval Lyceum Jindřicha IV. v Paříži, kde platil za velice nadaného žáka. Podle přání rodičů měl pokračovat ve studiu na École polytechnique. Nakonec ale začal studovat práva a lékařství a posléze hudbu a kreslení. Žádná studia ale nedokončil a začal se věnovat literatuře. Když mu bylo 17 let, přivedl jej Paul Foucher do společnosti romantiků v čele s Victorem Hugem, která byla nazývána "Le petit-cénacle" a scházela se u básníka Charlesa Nodiera. Sám se ovšem k romantikům nepočítal, dokonce prohlašoval, že v jeho knihovně klidně sousedí Shakespeare s Racinem. Také nikdy – ač se pohyboval v okruhu Victora Huga – nebyl bojovným straníkem romantismu a nikdy do “války romantiků" aktivně nevstoupil. Zachovával důsledně postoj blazeovaného mondénního světáka, povzneseného nad tuto vřavu. V roce 1832 se dokonce s Hugovým kruhem zcela rozešel. Ve svém díle uložil vlastní životní reflexi doby, o níž napsal v prozaickém díle Zpověď dítěte svého věku, že “staré už nebylo a nové ještě nebylo", a v níž – opět podle jeho slov – “lidé trpěli podivnou mravní chorobou: nevírou v cokoliv". Psát dramata začal v roce 1830, ale jeho první hra Benátská noc zcela propadla. Po osobním rozchodu s Hugovým ...

Více od autora