Pavel Hajný
Marie Baťová : první dáma Zlína

2016 | Nakladatelství Dobrovský s.r.o

Tomáš Baťa byl nesporně nejvýznamnějším československým podnikatelem, jemuž se povedlo oslovit svým zbožím – ale i svými lidmi – úspěšně celý svět. Víme ale něco o jeho ženě Marii Baťové? O sedmnáct let mladší Marie, vídeňská Češka z rodiny c. a k. dvorního bibliotekáře s nejlepšími školami by si – přesazena do napůl j…eště valašské vesnice, napůl už industriálního Zlína – měla spíš zoufat. Namísto toho se tam stala úžasnou osobností vyvažující racionalitu svého muže a zvládající diplomaticky i ty nejožehavější problémy.

Nebylo jí ještě čtyřicet, když Tomáš havaroval s letadlem a ona zůstala sama. A brzy čelila další výzvě – musela se na začátku války vrátit do protektorátu, aby jí nacisté nezabavili celý majetek. Přestože se de facto stala rukojmím nacistů, dokázala pomáhat rodinám popravených a zatčených odbojářů.

Byla to dáma, která dokonce pomáhala financovat Slovenské národní povstání. – Že jste o tom v životě neslyšeli? – Není divu, předchozí režim měl na jméno Baťa spadeno. Tím spíše, že i všude jinde na světě zůstalo symbolem úspěchu. I na tom měla svůj podíl. Tomáš Baťa byl nesporně nejvýznamnějším československým podnikatelem, jemuž se povedlo oslovit svým zbožím – ale i svými lidmi – úspěšně celý svět. Víme ale něco o jeho ženě Marii Baťové? O sedmnáct l…et mladší Marie, vídeňská Češka z rodiny c. a k. dvorního bibliotekáře s nejlepšími školami by si – přesazena do napůl ještě valašské vesnice, napůl už industriálního Zlína – měla spíš zoufat. Namísto toho se tam stala úžasnou osobností vyvažující racionalitu svého muže a zvládající diplomaticky i ty nejožehavější problémy.

Nebylo jí ještě čtyřicet, když Tomáš havaroval s letadlem a ona zůstala sama. A brzy čelila další výzvě – musela se na začátku války vrátit do protektorátu, aby jí nacisté nezabavili celý majetek. Přestože se de facto stala rukojmím nacistů, dokázala pomáhat rodinám popravených a zatčených odbojářů.

Byla to dáma, která dokonce pomáhala financovat Slovenské národní povstání. – Že jste o tom v životě neslyšeli? – Není divu, předchozí režim měl na jméno Baťa spadeno. Tím spíše, že i všude jinde na světě zůstalo symbolem úspěchu. I na tom měla svůj podíl.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	207 , 23 obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	807390408X
ISBN:	9788073904081
Edice:	Knihy Omega
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 11. 2024 15:57
Číslo položky:	1074047

O autorovi

Pavel Hajný

Pavel Hajný je spisovatel, scenárista a dramaturg. Má na svém kontě řadu scénářů pro film i televizi. Je autorem několika prozaických děl. Působil také jako redaktor či autor v oblasti počítačových a internetových technologií. Od roku 1999 se angažuje ve sběru historických dat a autentických záznamů baťovců a dalších pamětníků baťovského fenoménu po celém světě. Narodil se 15. dubna 1939 Celestině a Václavovi Hajným z Rožnova pod Radhoštěm. Má mladšího bratra Petra Hajného. V roce 1956 odmaturoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí, pak studoval elektrotechniku na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě a následně ještě ČVUT v Praze . Po vojně pracoval ještě krátce od roku 1962 v Tesle Hloubětín. V letech 1962 až 68 byl zaměstnán v Československé televizi jako střihač, zvukový technik, mistr zvuku a později jako dramaturg a redaktor. Oženil se v roce 1962 s Drahomírou Hajnou a narodil se jim první syn Martin Hajný - psycholog a psychoterapeut. V té době pokračoval ve studiu dramaturgie na FAMU. Od roku 1968 byl dramaturgem hraného filmu ve Filmovém studiu Barrandov. Druhý syn Filip, IT odborník a překladatel, se narodil v roce 1975. Od roku 1991 byl zaměstnán v IDG a pro ni pracoval v České televizi a později i v televizi Premiéra na televizním magazínu Computerworld. V IDG se zasloužil o vznik měsíčníku i4U , jehož se stal šéfredaktorem. Podílel se i na zrodu českého vydání časopisu Playboy v roce 1991 a na kratší dobu se stal i jeho prvním šéfredaktorem. V Českém rozhlase působil jako redaktor stanici Radiožurnál týdenní rozhlasový pořad Megabyte od roku 1998. Působil také v neziskové organizaci BMI, která se věnovala využívání internetu a IT v rámci současné občanské společnosti. Díky evropskému projektu Leonardo zde spolupracoval na mezinárodních programech pro neslyšící Tecno Zeinu a pro nemocné roztroušenou sklerózou MS Net. Pro ID...

Více od autora