Knihy
Beletrie
Česká literatura
Věra Sládková
Malý muž a velká žena, aneb, Vlak dětství a nad...

Věra Sládková
Malý muž a velká žena, aneb, Vlak dětství a naděje

2018 | Nakladatelství Československý spisovatel, s.r.o.

Věra Sládková v historickém románu Malý muž a velká žena vypráví osud svůj i vlastní rodiny: dětství v pohraničí, sudetské klima druhé poloviny třicátých let, nucený odsun a válečná léta v Brně. Osudy jejích rodičů - Anny Urbanové a tragikomického tatínka v borzalínu - do jisté míry znají příznivci seriálu Vlak dětství… a naděje, který podle knižní předlohy režíroval Karel Kachyňa. Čtenář románu hledí na svět očima citlivé dívky, která není ušetřena žádné rány a která přesto na život ani na člověka nezanevře, protože je pro ni vždy doširoka rozevřená náruč velké ženy a malého muže. Věra Sládková v historickém románu Malý muž a velká žena vypráví osud svůj i vlastní rodiny: dětství v pohraničí, sudetské klima druhé poloviny třicátých let, nucený odsun a válečná léta v Brně. Osudy… jejích rodičů - Anny Urbanové a tragikomického tatínka v borzalínu - do jisté míry znají příznivci seriálu Vlak dětství a naděje, který podle knižní předlohy režíroval Karel Kachyňa. Čtenář románu hledí na svět očima citlivé dívky, která není ušetřena žádné rány a která přesto na život ani na člověka nezanevře, protože je pro ni vždy doširoka rozevřená náruč velké ženy a malého muže.

Stav

Velmi dobrý

zbytky nálepky na deskách

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	320
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074591743
ISBN:	9788074591747
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 12. 2023 9:24
Číslo položky:	707927

O autorovi

Věra Sládková

Věra Sládková-Hořavová byla česká básnířka, prozaička a dramatička. Otec Věry Sládkové byl bývalý legionář, později pracoval jako listonoš. V letech 1930–1938 žila ve Frývaldově , kde jí v šesti letech zemřela matka, získala matku nevlastní. V roce 1938 byla s otcem a nevlastní matkou z Frývaldova vyhnána při německých etnických čistkách. Rodina se uchýlila do Brna-Králova Pole. Za války byla totálně nasazena v německé pojišťovně. Po válce vystudovala Obchodní školu UNRRA. Po ukončení školy nastoupila jako knihovnice v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně. V roce 1948 se vdala za středoškolského profesora a spisovatele Jiřího Jobánka . V roce 1952 odešla s manželem do Kunštátu, odkud se v roce 1956 vrátila do Brna. Po potratu dvojčat a po návratu do Brna porodila dceru a v roce 1965 se rozvedla. Střídala brigádnická zaměstnání a intenzivně se věnovala literární tvorbě. Publikovala v kulturních časopisech, zaujmula zejména básní Kůň, která jí přinesla první střetnutí s mocí. Její první díla přijala oficiální kritika vlažně. V počátcích normalizace nepublikovala a pracovala jako uklízečka. V letech 1980–1994 žila v Praze, poté se vrátila do Brna. V roce 1983 se podruhé vdala, za dramatika a scenáristu Antonína Hořavu , v roce 1984 odešla do starobního důchodu. Zemřela v léčebně dlouhodobě nemocných v roce 2006. Ve své tvorbě se vracela k válečným zážitkům. Pověry budoucnosti , rozhlasová hra Zářivé hostiny a další. Seriál byl dokončen v roce 1985 a ohlášen k vysílání; vysílání bylo odvoláno a seriál byl poprvé vysílán až na jaře 1989. Od té doby byl opakovaně vysílán Českou televizí i v zahraničí.

Více od autora