Knihy
Biografie, memoáry a korespondence
Otakar Nejedlý
Malířovy toulky po Evropě, Cejlonu a Indii

Otakar Nejedlý
Malířovy toulky po Evropě, Cejlonu a Indii

1960 | Nakladatelství československých výtvarných umělců

Dojmy předního českého krajináře z cest, uměleckých děl, přírody, lidí i jejich zvyků, doplněné vzpomínkami na malířské počátky v Praze a na osobnosti uměleckého světa. Dojmy předního českého krajináře z cest, uměleckých děl, přírody, lidí i jejich zvyků, doplněné vzpomínkami na malířské počátky v Praze a na osobnosti uměleckého světa.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	273 , 6 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Milan Hegar
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 7. 2026 11:38
Číslo položky:	1845901

O autorovi

Otakar Nejedlý

Otakar Nejedlý byl český malíř. Navštěvoval gymnasium v Roudnici, a již jako student nižších tříd měl velký zájem o malování, pro který měli pochopení také jeho rodiče. Podporoval ho i přítel Angelo Zeyer , student Akademie výtvarných umění v Praze, žák Václava Brožíka. V patnácti letech odešel O. Nejedlý do Prahy, kde chtěl studovat na Akademii výtvarných umění nebyl však přijat. Přihlásil se tedy na soukromou školu krajinomalby Ferdinanda Engelmüllera, kterou navštěvoval tři roky. Jeho dalším učitelem a přítelem byl Antonín Slavíček; malovali spolu déle než rok v místě Slavíčkovy krajinářské inspirace, Kameničkách na Vysočině. Po návratu do Prahy se Nejedlý plně zapojil do uměleckého i společenského života, vstoupil do SVU Mánes a hodně cestoval, hlavně po jižní Evropě. Spolupracoval především s Vincencem Benešem, jehož ovlivnění kubismem je patrné i na Nejedlého obrazech z tehdejší doby. V roce 1907 se v Římě seznámil se začínajícím malířem Jaroslavem Hněvkovským a uvažovali, že se vypraví na velkou malířskou cestu do Indie a na Cejlon. Již za tři neděle po tomto rozhodnutí odjeli na Sicílii, odkud chtěli odplout lodí do Colomba na Cejlonu. Cestu však museli z nejrůznějších důvodů několikrát odložit, hlavně kvůli nemoci a úmrtí Nejedlého matky. Až 12. září 1909 konečně vypluli. Odjížděli plni nadějí a plánů, hlavně však naivních představ, a bez základních předpokladů – peněz a znalosti angličtiny. Na Cejloně strádali, často trpěli hladem, stále však malovali. V naději na lepší obživu odjeli do jižní Indie s idealistickými představami, že je zaměstná nějaký bohatý mahárádža. V Kerale však žili jen u domorodců z nejnižších kast, nejprve v rybářských vesnicích na pobřeží, později v horách, kde se živili lovem. Útrapy takového živoření Nejedlý těžko snášel, dokonce onemocněl malárií, takže se v roce 1911 vrátil domů. Hněvkovský v Indii zůstal ještě další dva roky. ...

Více od autora

Komentáře ke knize