Karel Leger
Loupežníci na Chlumu

1948 | Nakladatelství Brázda

Jedná se o dvojknihu, druhá část se jmenuje Na fiřponě.
Tlupa loupežníků chytí mladého faráře z Újezda, který jel na svatbu Kačenky Procházkové se starým Petrlíkem, jehož jí dohodil správce Honejsek. Kačenka však miluje mladého hajného Adama. Kapitán loupežníků sice faráře propustí, avšak sám s bandou svatbu navštív…í, okrade hosty a faráře přiměje oddat Kačenku s Adamem. Společně pak oslavují sňatek v lesní hospodě, kde je překvapí vojáci. Loupežníci uprchnou do skal. Násilím zastaví kočár mladé paní správcové a žádají ji, aby odvezla novomanžele. Protože se správcové hezký kapitán loupežníků líbí, vyhoví mu a Kačence s Adamem pomůže. Při pronásledování vojáky se kočár převrhne. Manželé uniknou vojákům, ale kapitán loupežníků je zajat. S pomocí své bandy uprchne a noc
stráví u paní správcové. Vojenské posily však loupežníky obklíčí a díky zradě žárlivé dívky Terezy celou bandu pobijí. Jediný loupežník, který zůstal naživu, "přichází vykonati strašnou pomstu. Přiváže nešťastnici ke stromu, ranou z bambitky činí konec jejímu životu..." Jedná se o dvojknihu, druhá část se jmenuje Na fiřponě.
Tlupa loupežníků chytí mladého faráře z Újezda, který jel na svatbu Kačenky Procházkové se starým Petrlíkem, jehož jí dohodil správce Honejse…k. Kačenka však miluje mladého hajného Adama. Kapitán loupežníků sice faráře propustí, avšak sám s bandou svatbu navštíví, okrade hosty a faráře přiměje oddat Kačenku s Adamem. Společně pak oslavují sňatek v lesní hospodě, kde je překvapí vojáci. Loupežníci uprchnou do skal. Násilím zastaví kočár mladé paní správcové a žádají ji, aby odvezla novomanžele. Protože se správcové hezký kapitán loupežníků líbí, vyhoví mu a Kačence s Adamem pomůže. Při pronásledování vojáky se kočár převrhne. Manželé uniknou vojákům, ale kapitán loupežníků je zajat. S pomocí své bandy uprchne a noc
stráví u paní správcové. Vojenské posily však loupežníky obklíčí a díky zradě žárlivé dívky Terezy celou bandu pobijí. Jediný loupežník, který zůstal naživu, "přichází vykonati strašnou pomstu. Přiváže nešťastnici ke stromu, ranou z bambitky činí konec jejímu životu..."

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítko původního majitele

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý razítko původního majitele	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~ 139 Kč
	Stav Dobrý razítko	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~ 139 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, razítko původního majitele
Poznámka:	obálka Karel Teige
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	189
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Teige
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Dobrá četba Brázdy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 2. 2025 10:41
Číslo položky:	1156479

O autorovi

Karel Leger

Karel Leger byl český básník, spisovatel a dramatik, občanským povoláním statkář v Kolíně. Proslavil se zejména epickými básněmi a veršovanými povídkami, zasazenými do rodného Polabí, v nichž vyjádřil lásku k vlasti a satirickou kritiku maloměstského prostředí. Psal i prózu a s nevelkým úspěchem také divadelní hry. Je řazen mezi realisty, s prvky romantismu a fantastiky. Některé práce publikoval pod pseudonymy Karel Lenský, Kryštof Červíček, Vlasta Veselá a Verus. Narodil se 21. září 1859 v Kolíně. Roku 1869 začal studovat na gymnáziu v Klatovech, kde jako profesor působil jeho vzdálený příbuzný Bedřich Pošík. Studium pro něj bylo velmi podnětné — vyučoval tam mimo jiné spisovatel Alois Vojtěch Šmilovský, ve vyšších ročnících studovali Jaroslav Vrchlický a Josef Thomayer. Roku 1873 odešel spolu s profesorem Pošíkem na akademické gymnázium do Prahy. V roce 1878 odmaturoval a začal publikovat své první básně. Po absolvování vojenské služby se roku 1881 vrátil do Kolína a převzal vedení rodinného statku. Ten se stal jeho základním zdrojem obživy do konce života. Patřil mezi známé osobnosti. Účastnil se veřejného a hospodářského života v Kolíně. Roku 1897 byl přijat za dopisujícího člena České akademie. Jeho padesáté, šedesáté i sedmdesáté narozeniny byly v celostátním tisku připomínány pochvalnými články. Roku 1934 vyšla pamětní publikace Karlu Legrovi v roce jeho 75. narozenin, obsahující 26 prozaických a veršovaných příspěvků, hodnotících Legera jako osobnost i jako spisovatele. Přispěli do ní např. Josef Svatopluk Machar, František Xaver Svoboda, Jaromír Borecký, Antonín Klášterský, Ignát Herrmann, František Serafínský Procházka, Miloslav Hýsek a další. Zemřel 6. dubna 1934, pohřben byl do rodinné hrobky v Kolíně za účasti zástupců Sokola, agrární strany, Ústřední matice školské a několika literátů . Na domě, kde žil, byla umístěna b...

Více od autora