Josef Ludvík Fischer
Listy o druhých a o sobě

2005 | Nakladatelství Torst

Profesor Josef Ludvík Fischer patřil k nejvýznamnějším českým filosofům dvacátého století. Záběr jeho odborného zájmu byl nesmírně široký: od studií o německé filosofii devatenáctého století přes filosofii antickou, sociologii, až k studiím pedagogickým. Nebyl ovšem zdaleka jen historikem filosofie, ale též skutečně p…ůvodním myslitelem, jehož skladebná filosofie patří k nejoriginálnějším přínosům českého myšlení moderní evropské kultuře. Celý život se zabýval též otázkami společenskými a politickými, jak o tom svědčí jeho dvoudílná Krize demokracie či Glosy k české otázce . V letech 1946–49 byl rektorem Palackého Univerzity v Olomouci. Listy o druhých a o sobě jsou knihou jeho pamětí, zachycující léta 1894–1938. Jde o jedno ze základních děl české memoárové literatury. Profesor Fischer jej psal v padesátých letech, v době, kdy nemohl pracovat ve svém oboru, ani publikovat. Důvodem, proč kniha dosud nebyla publikována, byla mimo jiné mimořádná ediční náročnost přípravy knihy. Její rukopis se dochoval v několika verzích, částečně fragmentárně. Ediční přípravy svazku ujal Jiří Opelík, jeden z nejlepších českých editorů, literárních historiků a lexikografů. Z jeho rukou vyšla dokonale připravená a komentovaná edice knihy, která patří k základnímu fondu české vzdělanosti uplynulého století. Profesor Fischer ve svých pamětech zachytil své mládí, studia i filosofickou práci až do doby Mnichova 1938. Opíral se o nesčetné množství dobových textů a dokumentů, kniha je tak nesmírně cenným a podrobným vhledem do vědeckého, filosofického a univerzitního prostředí celé první československé republiky. Doplněna je jmenným rejstříkem a rozsáhlou obrazovou přílohou. Profesor Josef Ludvík Fischer patřil k nejvýznamnějším českým filosofům dvacátého století. Záběr jeho odborného zájmu byl nesmírně široký: od studií o německé filosofii devatenáctého století přes fil…osofii antickou, sociologii, až k studiím pedagogickým. Nebyl ovšem zdaleka jen historikem filosofie, ale též skutečně původním myslitelem, jehož skladebná filosofie patří k nejoriginálnějším přínosům českého myšlení moderní evropské kultuře. Celý život se zabýval též otázkami společenskými a politickými, jak o tom svědčí jeho dvoudílná Krize demokracie či Glosy k české otázce . V letech 1946–49 byl rektorem Palackého Univerzity v Olomouci. Listy o druhých a o sobě jsou knihou jeho pamětí, zachycující léta 1894–1938. Jde o jedno ze základních děl české memoárové literatury. Profesor Fischer jej psal v padesátých letech, v době, kdy nemohl pracovat ve svém oboru, ani publikovat. Důvodem, proč kniha dosud nebyla publikována, byla mimo jiné mimořádná ediční náročnost přípravy knihy. Její rukopis se dochoval v několika verzích, částečně fragmentárně. Ediční přípravy svazku ujal Jiří Opelík, jeden z nejlepších českých editorů, literárních historiků a lexikografů. Z jeho rukou vyšla dokonale připravená a komentovaná edice knihy, která patří k základnímu fondu české vzdělanosti uplynulého století. Profesor Fischer ve svých pamětech zachytil své mládí, studia i filosofickou práci až do doby Mnichova 1938. Opíral se o nesčetné množství dobových textů a dokumentů, kniha je tak nesmírně cenným a podrobným vhledem do vědeckého, filosofického a univerzitního prostředí celé první československé republiky. Doplněna je jmenným rejstříkem a rozsáhlou obrazovou přílohou.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	624
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072152521
ISBN:	9788072152520
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 9. 2024 7:53
Číslo položky:	961766

O autorovi

Josef Ludvík Fischer

Josef Ludvík Fischer byl český filosof a sociolog, představitel filosofického strukturalismu. Po studiích na klasických gymnáziích v Českých Budějovicích a v Třeboni absolvoval na Filosofické fakultě pražské univerzity češtinu, němčinu a filosofii. Doktorem filosofie byl promován roku 1919 . V letech 1921–1923 pracoval v pražských knihovnách a aktivně se zapojil do levicového hnutí. Přispíval do Neumannova Června, Václavkovy Studentské revue, spolupracoval se Zdeňkem Nejedlým v časopisu Var. Kvůli své levicové činnosti byl přeložen dál od centra, do Studijní knihovny v Olomouci, kde byl zaměstnán až do roku 1933. V letech 1924–1930 byl členem Komunistické strany Československa. V roce 1927 se prací Saint-Simon a Auguste Comte habilitoval na Masarykově univerzitě v Brně jako docent pro obor sociologie, v roce 1930 i pro obor filosofie. Na přelomu 20. a 30. let spolu s Bedřichem Václavkem a Jiřím Mahenem redigoval Index , s Inocencem Arnoštem Bláhou a Emanuelem Chalupným založil a vedl Sociologickou revui . V letech 1933–35 byl zaměstnancem univerzitní knihovny v Brně, mimořádným profesorem Masarykovy univerzity pro obory sociologie a dějiny filosofie se stal v roce 1935. V Brně se podílel na práci Levé fronty a v roce 1938 se stal předsedou brněnské odbočky Společnosti přátel demokratického Španělska. Po nacistické okupaci Československa se až do konce války skrýval v Nizozemí. Po návratu do Brna byl v říjnu 1945 jmenován řádným profesorem Filosofické fakulty Masarykovy univerzity, ve školním roce 1945–46 zastával funkci jejího děkana. Zároveň se podílel na obnovení olomoucké Univerzity Palackého, na které z pověření ministra školství Zdeňka Nejedlého v letech 1946–49 vykonával funkci rektora . V únoru 1948 manifestačně znovu vstoup...

Více od autora