Jan Hus
Listy Husovy

1901 | Nakladatelství Samostatnost

Husovy Listy z Kostnice nám přinášejí jedinečné svědectví z pera samotného reformátora. Uvádějí nás do jeho osobního dramatu. Do příběhu člověka, který věděl, kam jde a proč. Mistrovy texty, přeložené do současného jazyka jsou překvapivě čtivé a strhující. Vidíme v nich Jana Husa nejen jako kazatele a teologa, ale také… jako přítele a člověka. Člověka, který poznal pravdu tak velikou, že za ní neváhal položit svůj život.

Vybral, do současné češtiny převedl a poznámkami opatřil Alexandr Flek, BA, MTh. Úvod knihy obstaral ThDr. Martin Chadima Th.D.. Husovy Listy z Kostnice nám přinášejí jedinečné svědectví z pera samotného reformátora. Uvádějí nás do jeho osobního dramatu. Do příběhu člověka, který věděl, kam jde a proč. Mistrovy texty, přeložené… do současného jazyka jsou překvapivě čtivé a strhující. Vidíme v nich Jana Husa nejen jako kazatele a teologa, ale také jako přítele a člověka. Člověka, který poznal pravdu tak velikou, že za ní neváhal položit svůj život.

Vybral, do současné češtiny převedl a poznámkami opatřil Alexandr Flek, BA, MTh. Úvod knihy obstaral ThDr. Martin Chadima Th.D..

Stav

Dobrý

vytrhnutý předsádkový list, polokožená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, vytrhnutý předsádkový list
Vazba:	pevná, polokožená
Počet stran:	xxi, 268
Jazyk:	česky
Editor:	Bohumil Mareš
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 1. 2026 10:37
Číslo položky:	1532480

O autorovi

Jan Hus

Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Bezu, Kalvína a Zwingliho. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě, a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi, a exkomunikovala jej . Římský král Zikmund Lucemburský mu zaručil bezpečný příchod na kostnický koncil, aby se tam očistil ze všech nařčení. Byl však odsouzen jako kacíř, a následně byl vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa i následných obětí a rozdělení v českém národě a vyzval k usmíření a historickému hodnocení jeho osobnosti bez předsudků. Přes obecně rozšířené mínění však Jana Husa explicitně za reformátora církve neprohlásil, pouze konstatoval, že tzv. „husovská komise“ byla založena s cílem přesněji stanovit místo, jež Jan Hus zaujímá mezi těmi, kteří usilovali o reformu církve. Ohledně mnohých Husových názorů nepanuje v římsko-katolické církvi shoda a zejména jeho ekleziologie je považována za kontroverzní. K rehabilitaci Jana Husa nedošlo. K jeho odkazu se hlásili husité, a později i další církve a společnosti, vzešlé z české i protestantské reformace. Husité zahrnovali většinu české populace v Českém království, vytvořili tak velkou vojenskou sílu, a během tzv. Husitských válek porazili několik křížových výprav. O století později bylo více jak 90 % obyvatel českých zemí nekatolických, a někteří stále následovali učení Jana Husa a jeho nástupců. Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem. Ja...

Více od autora