Knihy
Poezie
Česká poezie
Jiří Wolker
Listy dvou básníků

Jiří Wolker, Konstantin Biebl
Listy dvou básníků

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Ze vzájemné korespondence upřímných přátel Wolkra a Biebla vyzařuje vroucí citovost jejich prvních básnických rozletů, ať již si svěřují názory politické a umělecké, nebo studijní, zdravotní a milostné starosti. Listy zachycují celý vývoj jejich vztahu od počátků, kdy si ještě zdvořile vykali, přes přípravy společné ce…sty na Jadran, až k poslednímu psaní do sanatoria. Wolkerova matka doplnila listář ještě několika dopisy K. Biebla, které jí posílal po přítelově úmrtí. V dalším oddílu čteme verše, přiložené kdysi k dopisům, a to dvacetdvě z prvních básní Bieblových, nepojaté do žádné jeho sbírky, a původní znění dvou známých básní Wolkerových: "Těžká hodina" a "Píseň milostná" . Knížka je tedy nejen památkou citového života obou přátel, ale i literárně historickým dokumentem o počátečním údobí naší meziválečné literatury. Ze vzájemné korespondence upřímných přátel Wolkra a Biebla vyzařuje vroucí citovost jejich prvních básnických rozletů, ať již si svěřují názory politické a umělecké, nebo studijní, zdravotní a milostn…é starosti. Listy zachycují celý vývoj jejich vztahu od počátků, kdy si ještě zdvořile vykali, přes přípravy společné cesty na Jadran, až k poslednímu psaní do sanatoria. Wolkerova matka doplnila listář ještě několika dopisy K. Biebla, které jí posílal po přítelově úmrtí. V dalším oddílu čteme verše, přiložené kdysi k dopisům, a to dvacetdvě z prvních básní Bieblových, nepojaté do žádné jeho sbírky, a původní znění dvou známých básní Wolkerových: "Těžká hodina" a "Píseň milostná" . Knížka je tedy nejen památkou citového života obou přátel, ale i literárně historickým dokumentem o počátečním údobí naší meziválečné literatury.

Stav

Dobrý

knižní blok volně

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, knižní blok volně
Vazba:	volná brož
Počet stran:	115 s., [4] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Editor:	Jan Kühndel, Zdena Wolkerová
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 10. 2024 9:38
Číslo položky:	1044760

O autorech

Jiří Wolker

Jiří Wolker, celým jménem Jiří Karel Wolker , byl český básník, představitel tzv. proletářské poezie. Rod Wolkerů pochází z předměstí Prostějova, kde žil Jiřího praděd Martin Wolker. Martinův syn Karel se zde živil jako kožešník a vnuk Ferdinand bydlel již v samotném Prostějově. V roce 1899 si Ferdinand vzal za manželku Zdenu Skládalovou , dceru svého firemního společníka a prostějovského měšťana Jiřího Skládala. Ferdinandovi a Zdeně se v březnu 1900 v domě č. 22 narodil syn, který byl pokřtěn jako Jiří Karel. Narodil se v Prostějově v dobře situované rodině bankovního úředníka Ferdinanda Wolkera a jeho ženy Zdeny, vystudoval Gymnázium Jiřího Wolkera . V letech 1916–1917 se pod vedením Antonína Svojsíka účastnil skautských táborů v Orlovských lesích nedaleko hradu Lipnice. Do dvaceti let trávil prázdniny ve vile na Svatém Kopečku u Olomouce, u babičky Anežky Skládalové. Tato vila dnes nese název vila Jiřího Wolkera a je kulturní památkou. Od roku 1919 studoval na přání svého otce práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky Františka Xavera Šaldy a Zdeňka Nejedlého. V Praze pobýval do června 1923. V roce 1921 vystoupil Wolker z římskokatolické církve. Od roku 1921 byl členem prostějovské pobočky KSČ. V letech 1921–22 byl členem Literární skupiny a 1922–23 Devětsilu; v obou případech byl důvodem jeho odchodu nesouhlas s vývojem a politickou neangažovaností. V dubnu 1923 mu byla zjištěna tuberkulóza. Od června do prosince téhož roku se léčil ve Vysokých Tatrách, v Tatranské Poliance a na chorvatském ostrově Krk; nakonec byl smrtelně nemocný převezen domů, kde za několik dní zemřel. Je pochován na městském hřbitově v Prostějově. Po smrti se jeho dílo stalo několikrát terčem bojů o umělecký odkaz. Už v roce 1925 se v časopise Pásmo, vydávaném Devětsilem, objevil nepodepsaný článek (autory byli Černík, Hala...

Více od autora

Konstantin Biebl

Konstantin Biebl byl český básník a prozaik lyrické, snové orientace. Narodil se ve Slavětíně u Loun do rodiny lékaře Petra Biebla, podle matriky praktického lékaře, podle literatury zubního lékaře a za první světové války lékaře vojenského, především chirurga, který působil na haličské frontě v Chelmu, kde onemocněl břišním tyfem a během rekonvalescence spáchal sebevraždu. Obecnou školu navštěvoval ve Slavětíně, reálku začal studovat v Lounech, kde v 5. ročníku propadl z češtiny a opakoval jej v Praze, kde složil maturitu již jako voják rakousko-uherské armády. Poté musel narukovat na frontu první světové války. V lednu 1918 byl na balkánské frontě raněn, zajat a odsouzen k trestu smrti, popravě unikl útěkem ze zajetí; léčil se v Sarajevu. Roku 1918 se vrátil do Prahy, ohrožen tuberkulózou. Roku 1921 složil na novoměstském piaristickém gymnáziu v Praze maturitní zkoušku z latiny a nastoupil na lékařskou fakultu Karlovy univerzity, ale studia nedokončil. Věnoval se zcela básnické tvorbě. V roce 1922 se svými levicově orientovanými přáteli vstoupil do KSČ. Mezi jeho nejbližší přátele patřili spolužák z lounské reálky Karel Konrád a Jiří Wolker, s nímž v roce 1922 trávil prázdniny na léčení v Jugoslávii v sanatoriu v Bašce na ostrově Krk, kde se zamiloval do tuberkulózní pacientky J. Mikšovské, jejíž smrt ho -mimo jiné- inspirovala k básnické sbírce Zloděj z Bagdádu. Z TBC se vyléčil. V letech 1921-1924 byl členem Literární skupiny, z níž společně s přáteli přešel do Devětsilu. V roce 1925 navštívil Francii, v letech 1926 a 1927 podnikl cestu do exotických zemí , jež ho inspirovala k básnické sbírce S lodí, jež dováží kávu a čaj, k četným reportážím a próze. V té době svou senzitivní, přecitlivělou a labilní psychiku začal posilovat alkoholem a drogami. Roku 1931 se oženil s Marií Bulovovou, na svatební cestu odjeli do Alžírska a Tunisu. V roce 1934 podepsal prohlášení ustavují...

Více od autora