Miroslav Vaněk, Rudolf Hýsek, Miroslav Kořínek, Bohuš Stejskal, Karel Dítě, Zdeněk Kejval, Jiří Pachl, Vladimír Kraus, Karel Bareš, Karel Kunhart, Viktor Mikeš, Jaroslav Vrtěl, Jaroslav Tměj, Emil Škrabal, Jaroslav Smrčka, Vladimír Hašek, Jindřich Němec, Jaroslav Kryštof, František Hrazdil, František Sommer, Oldřich Středa
Lisování

1971 | Státní nakladatelství technické literatury

Komplexně vyložená teorie o všech nejdůležitějších materiálech, procesech i mechanických prostředcích, které jsou spjaty s lisováním, poučuje o tváření kovů, zkouškách a technologičnosti výlisků, stárnutí ocelí a zpracování plechů i o přesném stříhání. Zvláštní partie obeznamují s jednotlivými druhy nástrojů , s pracov…ními postupy na automatech a při použití vysoké energie, s moderním zařízením i s návrhem a organizací lisoven. Komplexně vyložená teorie o všech nejdůležitějších materiálech, procesech i mechanických prostředcích, které jsou spjaty s lisováním, poučuje o tváření kovů, zkouškách a technologičnosti výlisků, stár…nutí ocelí a zpracování plechů i o přesném stříhání. Zvláštní partie obeznamují s jednotlivými druhy nástrojů , s pracovními postupy na automatech a při použití vysoké energie, s moderním zařízením i s návrhem a organizací lisoven.

Stav

Mírně opotřebená

vazba lehce povolená, volně úvodní list, označení technické knihovny, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba lehce povolená, volně úvodní list, označení technické knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	542
Jazyk:	česky
Edice:	Řada strojírenské literatury, V řadě strojírenské literatury
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 2. 2026 13:41
Číslo položky:	1614692

O autorech

Karel Dítě

Karel Dítě byl králem Akvitánie v letech 855–866 v opozici proti Pipinovi II. Karel se narodil jako mladší syn krále Západofranské říše Karla II. Holého a Ermentrudy, dcery Odona I., orléanského hraběte. Jeho starší bratr byl pozdější západofranský král Ludvík II. Koktavý. Karlův otec, král Karel II. Holý, válčil o akvitánskou korunu se svým synovcem Pipinem II. Akvitánským od roku 838. Roku 852 se mu podařilo Pipina zajmout. Další pretendent akvitánského trůnu, Ludvík III. Mladší, syn Ludvíka Němce, staršího bratra Karla Holého, rezignoval na válku o korunu v roce 855. Karel Holý udělil Akvitánii svému mladšímu synovi, který byl téhož roku ve věku šesti let korunován v Limoges. Jeho opatrovníkem byl určen hrabě z Poitiers Ramnulf, jenž získal titul akvitánského vévody. Na rozdíl od svých předchůdců na akvitánském trůnu nevládl mladičký král v Akvitánii žádnou skutečnou mocí. Akvitánie byla v područí franského krále, v království neexistovala vlastní správa, všechna rozhodnutí prováděl Karel Holý. Řízení království spočívalo v rukou rady, jíž předsedal vévoda Ramnulf. Roku 862 se mladý král pokusil získat určitou nezávislost na otci. Oženil se bez králova svolení s vdovou bourgeského hraběte Humberta II. a na radu svých nejbližších rádců, hrabat Etienna a Akfreda, požádal otce, aby mu předal veškerou vládu v Akvitánii. Karel Holý to považoval za vzpouru, roku 863 vtrhl do Akvitánie, zajal syna a uvěznil ho v Compiègne, jeho manželku pak vypověděl od dvora; jejich manželství bylo rozvázáno. Roku 865 se však Karel Dítě opět do Akvitánie vrátil. V podstatě po celou dobu Karlova kralování ovšem Akvitánci usilovali o odtržení od západofranského království a podporovali Pipina II., když roku 854 uprchl z vězení, kam ho Karel Holý uvrhl. Válka s Pipinem trvala do roku 864, kdy Karlův konkurent byl znovu zajat a vsazen do vězení v Senlis, kde zemřel...

Více od autora

Miroslav Vaněk

Miroslav Vaněk je český historik, zabývající se českými moderními dějinami a jeden z prvních průkopníků české orální historie. Od roku 2017 je ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Miroslav Vaněk se narodil 11. března 1961 v Teplicích. Po střední škole nastoupil na Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni obor učitelství pro první stupeň ZŠ a v roce 1985 po úspěšném absolvování obdržel titul Mgr. Profesi učitele na ZŠ se věnoval v letech 1986-1990, následně až do r. 1992 pracoval jako středoškolský profesor na pražském gymnáziu. Během své učitelské kariéry získal na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni titul PaedDr. a v roce 1992 tamtéž úspěšně dokončil druhé magisterské studium v oboru historie – český jazyk. V témže roce nastoupil na pozici odborného a posléze vědeckého a výzkumného pracovníka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v Praze , kde se v roce 2000 stal vedoucím nově vzniklého Centra orální historie. V této funkci setrval až do roku 2017, kdy byl jmenován ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. V roce 2000 rovněž získal na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci titul Ph.D. , o sedm let později se stává docentem a v roce 2010 byl jmenován profesorem v oboru historie se zaměřením na české a československé dějiny . Zároveň působí také jako vysokoškolský pedagog na Pracovišti orální historie – soudobé dějiny FHS UK a v letech 2008-2017 byl také jeho vedoucím. Mezi jeho další úspěchy patří založení a vedení České asociace orální historie , jejíž je od r. 2013 čestným předsedou. V roce 2008 byl jmenován do čela nově zřízeného Českého národního komitétu orální historie při AV ČR. Práce Miroslava Vaňka má ohlas rovněž v zahraničí, kde si vybudoval jméno známého a respektovaného historika v odborných mezinárodních kruzích: nejprve v ...

Více od autora