Jaroslav Štika
Lidová strava na Valašsku

1980 | Nakladatelství Profil

V této knize autor píše o malebném kraji, osídleném svérázným lidem – o Valašsku. Zachytil ducha tohoto kraje a hlavně se zaměřil na otázky, čím se kdysi lidé v této lokalitě živili, co pěstovali, jak přežívali období hladu, válek, jak vypadala tehdejší kuchyně.

1 volná příl.: Jídelníček. 9 s., il., sest. Milena… Habustová

Slovníček valašských nářečí

Souhrn do ruš. přel. Blažena Chovancová, do pol. Daniel Kadlubiec, do něm. Martin Helan, do angl. Jarmila Čížová V této knize autor píše o malebném kraji, osídleném svérázným lidem – o Valašsku. Zachytil ducha tohoto kraje a hlavně se zaměřil na otázky, čím se kdysi lidé v této lokalitě živili, co pěstovali, jak… přežívali období hladu, válek, jak vypadala tehdejší kuchyně.

1 volná příl.: Jídelníček. 9 s., il., sest. Milena Habustová

Slovníček valašských nářečí

Souhrn do ruš. přel. Blažena Chovancová, do pol. Daniel Kadlubiec, do něm. Martin Helan, do angl. Jarmila Čížová

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	170
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ladislav Buzek, Naďa Stanovská
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Ostrava
Vystaveno:	29. 7. 2025 13:46
Číslo položky:	1321788

O autorovi

Jaroslav Štika

Jaroslav Štika byl valašský národopisec, sběratel lidové kultury a dlouholetý ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Narodil se 1. dubna 1931 v Rožnově pod Radhoštěm v rodině melioračního zemědělského mistra. Po maturitě v roce 1950 na reálném gymnáziu ve Valašském Meziříčí studoval český jazyk, dějepis a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1951–1955 absolvoval vysokoškolská studia etnografie a historie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně u univerzitního profesora Antonína Václavíka. V roce 1955 krátce působil jako správce Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V letech 1956–1971 byl zaměstnán jako vědecký pracovník Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, kde v roce 1962 obhájil u univerzitního profesora Josefa Macůrka kandidátskou práci Karpatské salašnictví na východní Moravě. Roku 1972 se ve funkci ředitele vrátil do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Pod jeho vedením se pokračovalo v další výstavbě a rozšiřování muzea, došlo k rozšíření Valašské dědiny a vybudování nového areálu – Mlýnské doliny. V duchu zakladatelů muzea bratří Jaroňků rozvíjel koncepci tzv. živého muzea. Programovou skladbu muzea obohatil o množství nových národopisných a folklorních pořadů. V roce 1972 založil a dlouhá léta vedl vedl pěvecký sbor Polajka. Jako ředitel Mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti otevřel Rožnovské muzeum nejen souborům z blízkého zahraničí, ale po roce 1989 i krajanským spolkům. Ve funkci ředitele muzea zůstal až do doby svého odchodu do důchodu na jaře 1999. Působil též jako předseda Valašského muzejního a národopisného spolku, angažoval se rovněž v mezinárodních organizacích. V letech 1984–1990 vykonával funkci viceprezidenta Svazu evropských muzeí v přírodě, působil jako prezident sekce České republiky v rámci Mezinárodní organizace pro lidové umění či jako předseda s...

Více od autora