Albert Schweitzer
Lidé v pralese

1975 | Nakladatelství Orbis

V knize vzpomíná známý lékař a humanista, nositel Nobelovy ceny míru, na první roky svého působeni v rovníkové Africe, kde na řece Ogooué počal uprostřed pralesů budovat dnes už známou nemocnici v Lambaréné. Líčí v ní svou práci mezi domorodci, těžké životní podmínky i obtíže, s nimiž se setkával. Je svědectvím veliké …obětavosti a ušlechtilosti člověka, který zasvětil celý svůj život myšlence být "člověkem všem lidem, kteří potřebují člověka."

Edice: Cesty
24000 výt. V knize vzpomíná známý lékař a humanista, nositel Nobelovy ceny míru, na první roky svého působeni v rovníkové Africe, kde na řece Ogooué počal uprostřed pralesů budovat dnes už známou nemocnici v Lam…baréné. Líčí v ní svou práci mezi domorodci, těžké životní podmínky i obtíže, s nimiž se setkával. Je svědectvím veliké obětavosti a ušlechtilosti člověka, který zasvětil celý svůj život myšlence být "člověkem všem lidem, kteří potřebují člověka."

Edice: Cesty
24000 výt.

Stav

Dobrý

lehce natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce natrhnutá obálka
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	317
Jazyk:	česky
Překladatel:	Pavla Stuchlíková, Marie Škrachová
Edice:	Cesty
Vydání:	9. vyd., (V Orbisu 5.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 3. 2025 12:11
Číslo položky:	1162406

O autorovi

Albert Schweitzer

Albert Schweitzer byl francouzský protestantský teolog, misionář, filozof, etik, muzikolog , varhanní virtuóz a lékař. V roce 1952 obdržel Nobelovu cenu za mír za svůj altruismus, úctu k životu a neúnavnou humanitární práci, která pomohla uvést do života myšlenku bratrství mezi lidmi a národy. Schweitzer pocházel z Alsaska – prostoru, na který si od nepaměti dělaly nárok Francie i Německo. S tím souvisí i Schweitzerova rodná francouzština celoživotně poznamenaná alsaským německým dialektem. Alsasko v té době bylo součástí Německa a jeho obyvatelé měli německé občanství. Byl synem protestantského faráře, matka byla dcerou evangelického pastora. Měl hudební nadání a rodiče ho od dětství vedli k hudebnímu vzdělání. Už jako devítiletý hrával na varhany v místním kostele. V roce 1893 odmaturoval na střední škole v Mylhúzách a podle rodinné tradice šel studovat filozofii a teologii na univerzitách ve Štrasburku, Paříži a Berlíně. Při studiu se zdokonaloval ve hře na varhany a získal odborné znalosti o konstrukci těchto nástrojů. Stal se vynikajícím varhaníkem, interpretoval zejména dílo J. S. Bacha. Tomuto skladateli věnoval svou knihu s názvem J. S. Bach, le musicien poet , která byla vydána v roce 1905. Univerzitní studia úspěšně zakončil v roce 1900 a stal se kazatelem a vikářem v kostele sv. Mikuláše ve Štrasburku. Od roku byl 1902 soukromým docentem teologie na místní univerzitě a současně se stal ředitelem domova pro studenty Collegium Wilhelmitanum. Funkci zastával až do roku 1906. Jako teolog se zabýval Novým zákonem, zkoumáním Ježíšova života, mystikou apoštola Pavla i specifickým postavením křesťanství. V roce 1904 se rozhodl, že důkladně změní svůj život. Podnětem k tomu byl článek v časopise francouzsk...

Více od autora