Corrado Alvaro
Lidé v Aspromonte

Corrado Alvaro

Corrado Alvaro byl italským novinářem, autorem románů, povídek, scénářů i her. Často používal tzv. "verismo style" při popisování beznadějné chudoby své rodné Kalábrie. Jeho prvním úspěchem byl román Lidé v Aspromonte, v němž důkladně zkoumal zneužívání venkovských rolníků chamtivými majiteli půdy v Kalábrii, mnohými kritiky pokládán za jeho mistrovské dílo. Narodil se v San Luca, malé vesnici na samém jihu Kalábrie. Jeho otec Antonio byl učitel na základní škole a založil večerní školu pro farmáře a negramotné pastevce. Alvaro se vzdělával na jezuitských internátních školkách v Římě a Umbrii. Graduoval v literatuře v roce 1919 na University of Milan. Po té začal pracovat jako novinář a literární kritik pro dva deníky, Il Resto di Carlino of Bologna a Corriere della Sera of Milan. Během první světové války sloužil jako důstojník italské armády. Po té, co byl zraněn do obou ruk, strávil delší dobu ve vojenských nemocnicích. Po válce pracoval jako korespondent v Paříži pro antifašistické noviny Il Mondo of Giovanni Amendola. V roce 1925 podpořil antifašistický manifest intelektuálů sepsaným filozofem B. Crocem. V roce 1926 vydal první román Muž v labyrintu, v němž se zabýval vzrůstem fašismu v Itálii v roce 1920. Jako zarytý demokrat a antifašista byl předmětem sledování Mussoliniho fašistického režimu. Ve třicátých letech byl donucen opustit Itálii a cestovat po západní Evropě, středním Východě a Sovětském svazu. Cesty později shrnul ve svých cestopisných esejích. Román Člověk je silný napsal po své cestě do Sovětského svazu, jako obranu jednotlivce proti totalitnímu útisku. Po druhé světové válce se vrátil do Itálie. Opět pracoval pro významné deníky jako zvláštní korespondent, divadelní a filmový kritik a redaktor. V roce 1947 byl zvolen tajemníkem Italské spisovatelské společnosti, úřad vykonával do své smrti v roce 1956. Je pochován ve Valleranu....