Petr Žídek, Michal Pehr, Prokop Tomek, Jana Machalická, Jan Adamec, Adam Havlík, Michal Macháček, Tomáš Malínek, Michal Sklenář, Matěj Bílý, Josef Halla
Lidé roku 1989 : vítězové a poražení sametové revoluce

2019 | Nakladatelství Euromedia Group

Kniha Lidé roku 1989 vychází ze stejnojmenného seriálu Lidových novin. Představuje životní příběhy více než třiceti aktérů sametové revoluce, ať již patřili mezi vítěze, nebo poražené. Najdeme tu nejen portréty velikánů českých a slovenských dějin, Václava Havla, Františka kardinála Tomáška či Alexandra Dubčeka, ale ta…ké studentské vůdce, vrcholné představitele komunistického režimu a jeho bezpečnostního aparátu, známé umělce, ale také pozapomenuté postavy, které brzy po revoluci odešly z veřejného života. Knihu editoval historik a novinář Petr Zídek a autorsky se na ní podílela desítka historiků mladší a střední generace. Kniha Lidé roku 1989 vychází ze stejnojmenného seriálu Lidových novin. Představuje životní příběhy více než třiceti aktérů sametové revoluce, ať již patřili mezi vítěze, nebo poražené. Najdeme tu neje…n portréty velikánů českých a slovenských dějin, Václava Havla, Františka kardinála Tomáška či Alexandra Dubčeka, ale také studentské vůdce, vrcholné představitele komunistického režimu a jeho bezpečnostního aparátu, známé umělce, ale také pozapomenuté postavy, které brzy po revoluci odešly z veřejného života. Knihu editoval historik a novinář Petr Zídek a autorsky se na ní podílela desítka historiků mladší a střední generace.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

odřené hrany desek

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, odřené hrany desek
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	261
Jazyk:	česky
ISBN10:	802426319X
ISBN:	9788024263199
Edice:	Universum
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 11. 2024 11:0
Číslo položky:	1048697

O autorech

Petr Žídek

Petr Zídek je český historik a novinář. Vystudoval historii na Filozofické fakultě UK v Praze, kde také absolvoval postgraduální studium a v roce 2004 obhájil disertační práci na téma Československo a francouzská Afrika 1954–1965. Pracoval v Českém deníku, Denním Telegrafu a týdeníku Respekt. Od června 2001 působí jako redaktor sobotní přílohy Lidových novin Orientace, kam přispívá především recenzemi historických knih. Autor pravidelného středečního sloupku Lidových novin "Archiv", který se věnuje současným i minulým politickým, společenským i kulturním problémům. Profesně se zaměřuje především na dějiny Československa, mezinárodní vztahy a historii Afriky.

Více od autora

Prokop Tomek

PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. Vědecký pracovník Historicko-dokumentačního odboru VHÚ. Narozen 1965, v letech 2001-2006 absolvoval kombinované magisterské studium v oboru historie na filozofické fakultě Univerzity Karlově v Praze. Téhož roku vykonal rigorózní zkoušku a získal titul PhDr. A v roce 2012 ukončil doktorandské studium na FF UK obhajobou disertační práce na téma Historie československé redakce Rádia Svobodná Evropa a její význam pro české dějiny“. V letech 1996-2007 pracoval jako dokumentarista a později vedoucí oddělení dokumentace Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR. Poté byl převeden na Ministerstvo vnitra – Odbor Archiv bezpečnostních složek jako odborný pracovník a později vedoucí oddělení dokumentace. V roce 2008 pracoval v Ústavu pro studium totalitních režimů jako vedoucí oddělení dokumentace. Od října 2008 pracuje v historicko-dokumentačním odboru Vojenského historického ústavu Praha. V roce 2012 zvolen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR do veřejné funkce, za člena Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu podle zákona 262/2011 Sb., členy komise pak byl zvolen místopředsedou Etické komise. Odborné zaměření: V minulosti zpracovával řadu témat českých poválečných dějin. Soustřeďuje se zejména na problematiku vztahů občanů a moci v letech 1948-1989, například činnosti bezpečnostních složek totalitního režimu a perzekuce občanů, dále problematice exilu, zde zejména zahraničnímu rozhlasovému vysílání pro Československo. V poslední době se věnuje zejména problematice druhého a třetího odboje a Československé lidové armádě v době normalizace a jejímu působení v rámci Varšavské smlouvy.

Více od autora