Vladimir Il'jič Lenin: Lenin a současná fyzika

Vladimir Il'jič Lenin, Arnošt Kolman
Lenin a současná fyzika

1960 | Státní nakladatelství politické literatury

Vědeckopopulární studie je věnována filosofickým problémům současné fyziky. Vysvětluje aktuální význam Leninovy kritiky "fyzikálního idealismu". Seznamuje s výsledky současného fyzikálního výzkumu, odmítá pokusy o jejich idealistický výklad a závěrem kriticky rozebírá argumenty H. Lefèbvra proti dialektickému materiali…smu . Vědeckopopulární studie je věnována filosofickým problémům současné fyziky. Vysvětluje aktuální význam Leninovy kritiky "fyzikálního idealismu". Seznamuje s výsledky současného fyzikálního výzkumu, od…mítá pokusy o jejich idealistický výklad a závěrem kriticky rozebírá argumenty H. Lefèbvra proti dialektickému materialismu .

Stav

Dobrý

odřená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, odřená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	155
Jazyk:	česky
Překladatel:	Miloslav Král
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 2. 2026 15:19
Číslo položky:	1626353

O autorech

Vladimir Il'jič Lenin

Vladimir Iljič Uljanov , který přijal přezdívku Lenin , , byl komunistický politik a revolucionář, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska a posléze Sovětského svazu . Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.

Více od autora

Arnošt Kolman

Arnošt Kolman byl český matematik a marxistický filozof. Zabýval se především filozofickými otázkami matematiky, fyziky, dějiny přírodních věd, logiky, dialektiky a historického materialismu. Za kritiku Gottwaldovy vlády jako málo věrné marx-leninské ideologii byl tři a půl roku vězněn v moskevském vězení Lubjanka. Dlouho působil v Sovětském svazu . Byl členem KSSS a sovětským občanem, vyučoval na řadě ruských škol, získal doktorát z přírodních věd a filozofie. V letech 1930–1932 byl předsedou Moskevské matematické společnosti. V Moskvě byl zřejmě také jedním z hybatelů procesů, které ukončily kariéry Dmitrije Fjodoroviče Jegorova a Nikolaje Nikolajeviče Luzina. Po letech se vrátil do Československa, vyučoval na Univerzitě Karlově, stal se akademikem ČSAV, v letech 1959–1962 byl ředitel Filosofického ústavu. Po veřejné kritice prezidenta Antonína Novotného opustil Československo a opět žil v SSSR. Na začátku 70. let vystoupil z komunistické strany a dožil ve Švédsku u svého zetě, fyzika Františka Janoucha. Václav Černý zpochybnil jeho vědeckou kariéru na Karlově univerzitě! Ještě dnes bych rád spatřil podpisy odpovědných lidí pod aktem návrhu na tuto profesuru a zvěděl, co si vůbec myslili: lidé zcela nesvědomití? zastrašenci?“). Vydal první překlad části Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka . Do ruštiny přeložil také Karafiátovy Broučky, ovšem z překladu odstranil náboženská místa. Zástupce vedoucího redaktora „první československé socialistické encyklopedie“ Příručního slovníku naučného.

Více od autora