Knihy
Poezie
Česká poezie
Jaroslav Vrchlický
Legenda o svatém Prokopu

Jaroslav Vrchlický
Legenda o svatém Prokopu

1935 | Nakladatelství Vojtěch Hrách

10. vydání v úpravě k domácí četbě i jako doplněk k studiu . V tomto vydání též autorem mírně upraven zpěv XIII a XIV . Na konci knihy vložena Kapitola Život básníkův se soupisem děl vydaných do r. 1897 10. vydání v úpravě k domácí četbě i jako doplněk k studiu . V tomto vydání též autorem mírně upraven zpěv XIII a XIV . Na konci knihy vložena Kapitola Život básníkův se soupisem děl vydaných do r. 1…897

Stav

Mírně opotřebená

chybí přední část obálky, razítko knihkupce, knižní blok povolený na několik částí

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, chybí přední část obálky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	159
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Česká knihovna zábavy a poučení
Vydání:	Desáté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 7. 2024 12:13
Číslo položky:	916802

O autorovi

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida , byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Narodil se v domě č. p. 103 v Lounech jako syn Jakuba Fridy a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do Slaného a Emil Frida žil do deseti let u svého strýce, faráře Antonína Koláře v Ovčárech u Kolína. Zde navštěvoval první ročníky obecné školy , do hlavní školy chodil krátce v Kolíně v letech 1861–1862. Na Gymnáziu ve Slaném studoval od roku 1862. Tam byl jeho spolužákem Václav Beneš Třebízský, dále v Praze a v roce 1872 maturoval v Klatovech. Verše začal psát už během studií. Pseudonym Jaroslav Vrchlický si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia Josefa Thomayera. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický . V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 metrů čtverečních. Veden strýcovým příkladem vstoupil Vrchlický po maturitě do pražského Arcibiskupského semináře. V roce 1873 ale přestoupil na filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval dějepis, filozofii a románskou filologii. V době studií učil češtinu francouzského historika Ernesta Denise, který mu zprostředkoval první kontakty s francouzskou kulturou. První literární práce mu k tisku zprostředkovala redaktorka Sofie Podlipská, do níž se Vrchlický podle dochované korespondence zamiloval. Podlipská byla o dvacet let starší a moudře mu k životnímu vztahu i sňatku nabídla svou, tehdy patnáctiletou, dceru Ludmilu. Jeho první sbírka milost...

Více od autora