Knihy
Beletrie
Česká literatura
Egon Bondy
Leden na vsi ; Dopis Ladislavu Radoňskému o Mar...

Egon Bondy
Leden na vsi ; Dopis Ladislavu Radoňskému o Marxovi a ateismu : leden 1977

1995 | Nakladatelství Torst

Druhé vydání prózy z roku 1977, která patří k tomu nejlepšímu, co básník, prozaik a filosof Egon Bondy napsal. Úvahy, záznamy zážitků, expresivní postřehy o současnosti – dílo kruté, nemilosrdné k autorovi i všemu, co jej obklopuje. Patos se zde mísí s vtipem a sarkasmem, vše je neseno proudem obrovského spisovatelova… nasazení, opravdovostí a upřímností. Graficky upravil Viktor Karlík. Druhé vydání prózy z roku 1977, která patří k tomu nejlepšímu, co básník, prozaik a filosof Egon Bondy napsal. Úvahy, záznamy zážitků, expresivní postřehy o současnosti – dílo kruté, nemilosrdné k au…torovi i všemu, co jej obklopuje. Patos se zde mísí s vtipem a sarkasmem, vše je neseno proudem obrovského spisovatelova nasazení, opravdovostí a upřímností. Graficky upravil Viktor Karlík.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, ohnuté desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, ohnuté desky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	101
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085639424
ISBN:	9788085639421
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2025 11:4
Číslo položky:	1122102

O autorovi

Egon Bondy

Egon Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer , byl český básník, prozaik a filosof, výrazný inspirátor českého undergroundu. Jeho otec byl plukovníkem československé armády. V roce 1947 Zbyněk Fišer, budoucí Egon Bondy, přerušil studium na gymnáziu a vydal se na cestu bohémského života bez stálého pracovního poměru. Jako zapálený marxista vstoupil v roce 1947 do KSČ, ale po únoru 1948 z KSČ vystoupil. Jak napsal ve vzpomínkové knize Prvních deset let , žil počátkem 50. let „zjevně jako individuum práce se štítící, kriminální živel a sanktusák – po několik dlouhých let. Byl jsem za tu dobu zase i párkrát v blázinci, ale nepomohlo to. Pro pivo jsem byl schopen všeho“ . Stálý pracovní poměr neměl, „živil“ se i žebrotou a drobnými krádežemi. Koncem 40. let se poznal s Karlem Teigem a Závišem Kalandrou a navázal přátelství s básníkem Ivem Vodseďálkem, nonkonformní literátkou Janou Krejcarovou, později s výtvarníkem Vladimírem Boudníkem a spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Boudník brzy odhalil, že Fišer cituje cizí myšlenky a vydává je za vlastní a není schopen posoudit nejjednodušší realitu. V dopisech Mikuláši Medkovi o něm hovoří jako o hysterikovi a samolibém primitivovi. V dubnu 1952 se s ním rozešel. Medek Fišera nesnášel. V jeho denících je zmiňován pouze slovy "byl tu Fišer, hrozně blbý", "velký vztek na Fišera", "ať psi sežerou jeho zdechlinu" Podle Teigeho tvořil Fišer s Krejcarovou polochoromyslnou dvojici, která patří do blázince. S Janou Krejcarovou navázal též intimní vztah a v roce 1949 s ní připravil surrealistický sborník Židovská jména, který obsahoval 15 textů. Každý z přispívajících si zvolil židovský pseudonym, též na protest proti antisemitskému zabarvení vykonstruovaných procesů v Sovětském svazu i v Československu. Od tohoto okamžiku Zbyněk Fišer začal užívat jméno Egon Bondy. V následujících letech psal básně, snil o světové revoluci i o snadném zbohat...

Více od autora