Knihy
Vzácné knihy
Podpisy
Ludmila Vaňková
Léč pána z Rožmberka

Ludmila Vaňková
Léč pána z Rožmberka PODPIS LUDMILA VAŇKOVÁ

1988 | Nakladatelství Albatros

Léč pana z Rožmberka je gotickou romancí z doby Jana Lucemburského, v níž se rozvíjejí dva historické příběhy: jeden čtenáře provede labyrintem lásky Kateřiny z Vartemberka k jihočeskému velmoži Petru z Rožmberka, hrdinou druhého příběhu je trubadúr Zbyněk, jenž po své babičce kořenářce zdědil dar rozumět přírodě a pro…nikati do tajných lidských myšlenek a citů. Děj této historické prózy se odehrává v roce 1310, kdy po zavraždění Václava III. v Olomouci roku 1306 byl na český trůn dosazen Jindřich Korutanský. Ale česká šlechta je nespokojena a hledá manžela pro poslední svobodnou Přemyslovnu - osmnáctiletou Elišku. Tím se r.1310 stává Jan Lucemburský. Mezi českou šlechtou mají hlavní slovo dva rody - Rožmberkové, mocný jihočeský rod Vítkovců, podle erbovního znamení páni z Růže a rod Ronovců, znaku ostrve, v jejichž čele stál pan Jindřich z Lipé. Petrovi z Rožmberka je v té době 22 let a pan z Lipé mu nabízí svou dceru Annu, které je 11 let. Sňatek však může být uzavřen až za pět let. Anna z Lipé žila v Žitavě, ale většinu času strávila s Kateřinou z Vartemberka na Stráži. Kateřina tu žila u svého bratra Jana, který byl důvěrným přítelem pana z Lipé. Kateřina je o rok starší než Anna a daleko ráznější. Když se doví, za koho se má Anna provdat, rozhodne se, že si Petra prohlédnou. Král se chystá do Říma pro korunu a s ním i pan z Lipé a Rožmberk. Kateřina a Anna, které v Žitavě nikdo nehlídá, se převléknou za panoše a s Petrem z Landštejna, který je určen pro Kateřinu, a Anniným bratrem Jindřichem, vstoupí do Rožmberkovy družiny. Jmenují se Ketner a Brouček. Petr z Landštejna se zakouká do Anny. Petr z Rožmberka si mladého Ketnera oblíbí. Až když náhodou vidí, jak se dívky koupou v tůni, pochopí. Ale myslí si, že Ketner je Anna z Lipé. Proto hned po návratu žádá pana z Lipé o Anninu ruku. Anna však miluje Petra z Landštejna. Pan z Lipé je na králův rozkaz uvězněn. Chystají se dvě svatby, ženichové se však prohodí, takže obě nevěsty budou spokojeny. Král potřebuje mocného Rožmberka na své straně, proto mu povolí sňatek s královnou Violou, která byla zavřená v klášteře. Violu Petr miluje už 10 let, několikrát ji žádal o ruku, teď byla volná. Při obléhání Kostelce je Jan z Vartemberka zastřelen ve chvíli, kdy mu posel doručil odmítavý list od Rožmberka. Zraněná Kateřina je převezena do Hradce ke královně Elišce Rejčce, kde se doví, že si Petr vzal Violu a Anna Landštejna. Kateřině nabízí sňatek mladý Jindřich z Lipé. Zatím marně. V Čechách vypukl mor, královna Viola umírá. Petr chytil od ní nákazu, ale utekl hrobníkovi z lopaty. Sešlý a ztrhaný potká u svého Zvíkova družinu a po dvou letech vidí Kateřinu. Družina je napadena královskými jezdci. Petr je raněn a nebýt Kateřiny, byl by i mrtev. Petr je převezen na Zvíkov. Kateřina o něho pečuje. Lékaři mu nedávají naději. Kateřina povolá z vyšebrodského kláštera mnicha, který Petra uzdraví. Je to Zbyněk, uhlířův syn, který pomáhá chudým zahnat mor. S Kateřinou si hrával na Stráži, teď putuje se dvěma sirotky - Kubou a Terezkou - do rodné vsi. Na Zvíkově se také nechá Petr s Kateřinou oddat, ale hned musí opustit svou ženu. Teprve po třech měsících, kdy v zemi zavládl mír, se vrací ke své ženě. Jede s ním král Jan. Kateřina se mu líbí a on se jí dvoří. Petr žárlí. Je rád, že král musí do Prahy. Zve zamračenou Kateřinu na Krumlov a teprve před jeho branami si oba znovu porozumí. Zbyněk se vrátí domů, kde z celé jeho rodiny přežila pouze babička kořenářka. Terezka Zbyňka miluje, babička si myslí, že jsou již manželé a věří, že na Hromnice se jim narodí syn. Občas bývá i kus dobrého života. Léč pana z Rožmberka je gotickou romancí z doby Jana Lucemburského, v níž se rozvíjejí dva historické příběhy: jeden čtenáře provede labyrintem lásky Kateřiny z Vartemberka k jihočeskému velmoži Petru… z Rožmberka, hrdinou druhého příběhu je trubadúr Zbyněk, jenž po své babičce kořenářce zdědil dar rozumět přírodě a pronikati do tajných lidských myšlenek a citů. Děj této historické prózy se odehrává v roce 1310, kdy po zavraždění Václava III. v Olomouci roku 1306 byl na český trůn dosazen Jindřich Korutanský. Ale česká šlechta je nespokojena a hledá manžela pro poslední svobodnou Přemyslovnu - osmnáctiletou Elišku. Tím se r.1310 stává Jan Lucemburský. Mezi českou šlechtou mají hlavní slovo dva rody - Rožmberkové, mocný jihočeský rod Vítkovců, podle erbovního znamení páni z Růže a rod Ronovců, znaku ostrve, v jejichž čele stál pan Jindřich z Lipé. Petrovi z Rožmberka je v té době 22 let a pan z Lipé mu nabízí svou dceru Annu, které je 11 let. Sňatek však může být uzavřen až za pět let. Anna z Lipé žila v Žitavě, ale většinu času strávila s Kateřinou z Vartemberka na Stráži. Kateřina tu žila u svého bratra Jana, který byl důvěrným přítelem pana z Lipé. Kateřina je o rok starší než Anna a daleko ráznější. Když se doví, za koho se má Anna provdat, rozhodne se, že si Petra prohlédnou. Král se chystá do Říma pro korunu a s ním i pan z Lipé a Rožmberk. Kateřina a Anna, které v Žitavě nikdo nehlídá, se převléknou za panoše a s Petrem z Landštejna, který je určen pro Kateřinu, a Anniným bratrem Jindřichem, vstoupí do Rožmberkovy družiny. Jmenují se Ketner a Brouček. Petr z Landštejna se zakouká do Anny. Petr z Rožmberka si mladého Ketnera oblíbí. Až když náhodou vidí, jak se dívky koupou v tůni, pochopí. Ale myslí si, že Ketner je Anna z Lipé. Proto hned po návratu žádá pana z Lipé o Anninu ruku. Anna však miluje Petra z Landštejna. Pan z Lipé je na králův rozkaz uvězněn. Chystají se dvě svatby, ženichové se však prohodí, takže obě nevěsty budou spokojeny. Král potřebuje mocného Rožmberka na své straně, proto mu povolí sňatek s královnou Violou, která byla zavřená v klášteře. Violu Petr miluje už 10 let, několikrát ji žádal o ruku, teď byla volná. Při obléhání Kostelce je Jan z Vartemberka zastřelen ve chvíli, kdy mu posel doručil odmítavý list od Rožmberka. Zraněná Kateřina je převezena do Hradce ke královně Elišce Rejčce, kde se doví, že si Petr vzal Violu a Anna Landštejna. Kateřině nabízí sňatek mladý Jindřich z Lipé. Zatím marně. V Čechách vypukl mor, královna Viola umírá. Petr chytil od ní nákazu, ale utekl hrobníkovi z lopaty. Sešlý a ztrhaný potká u svého Zvíkova družinu a po dvou letech vidí Kateřinu. Družina je napadena královskými jezdci. Petr je raněn a nebýt Kateřiny, byl by i mrtev. Petr je převezen na Zvíkov. Kateřina o něho pečuje. Lékaři mu nedávají naději. Kateřina povolá z vyšebrodského kláštera mnicha, který Petra uzdraví. Je to Zbyněk, uhlířův syn, který pomáhá chudým zahnat mor. S Kateřinou si hrával na Stráži, teď putuje se dvěma sirotky - Kubou a Terezkou - do rodné vsi. Na Zvíkově se také nechá Petr s Kateřinou oddat, ale hned musí opustit svou ženu. Teprve po třech měsících, kdy v zemi zavládl mír, se vrací ke své ženě. Jede s ním král Jan. Kateřina se mu líbí a on se jí dvoří. Petr žárlí. Je rád, že král musí do Prahy. Zve zamračenou Kateřinu na Krumlov a teprve před jeho branami si oba znovu porozumí. Zbyněk se vrátí domů, kde z celé jeho rodiny přežila pouze babička kořenářka. Terezka Zbyňka miluje, babička si myslí, že jsou již manželé a věří, že na Hromnice se jim narodí syn. Občas bývá i kus dobrého života.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

PODPIS

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka, lehce špinavá obálka	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý bez obálky, vazba se začíná rozlepovat	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	251
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdenka Kabátová-Táborská
Edice:	Veronika
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 6. 2026 12:32
Číslo položky:	1784848

O autorovi

Ludmila Vaňková

Ludmila Vaňková, vlastním jménem Paukertová je česká prozaička a autorka románů zejména s historickou tematikou. Narodila se jako druhá dcera do pražské rodiny vrchního ředitele Národní banky JUDr. Václava Vaňka. Ten byl však roku 1942 popraven gestapem. Zatímco její sestra Blanka Vaňková absolvovala operní zpěv na Pražské konzervatoři, ona sama vystudovala sociologii a psychologii na Universitě Karlově. Roku 1948 byla z FF UK z politických důvodů vyloučena , a doktorát dokončila až po více než dvaceti letech . Měla vřelý vztah k divadlu. Po absolvování reformního reálného dívčího gymnázia roku 1945 studovala Pražskou konzervatoř, kterou však nedokončila. Později se neúspěšně hlásila na DAMU, nadále však působila v ochotnickém divadle. Její literární prvotinou se stala divadelní hra Princezna a šašek, kterou publikovala roku 1954 v časopise Divadlo. Nejprve pracovala jako sekretářka v různých nakladatelstvích; Evropský literární klub, Československý spisovatel, a později v redakci časopisů Nový život a Divadlo. V letech 1964–1972 byla redaktorkou nakladatelství Albatros. Roku 1968 vstoupila do KSČ, ale následujícího roku ze strany vystoupila. V letech 1973 až 1977 tak pracovala jako výhybkářka v železniční stanici Karlštejn. V letech 1968–1969 publikovala v časopise Tvář úryvky z díla Skrytý život Salvatora Dalího, které začala překládat na žádost někdejších avantgardních výtvarníků ze skupiny Devětsil . V redakci Československého spisovatele se seznámila se svým budoucím manželem, výtvarníkem Josefem Paukertem . Po roce 1990 byla členkou městského zastupitelstva v Řevnicích. Píše zejména dobrodružné historické romány, často lyricky laděné. Historie sice zaznamenává lidské osudy a jejich hrdinské s...

Více od autora