Věra Vokáčová
Lavabo - flakon : [hygienické a toaletní náčiní pěti staletí

Věra Vokáčová

Věra Vokáčová, roz. Kramplová byla historička umění, kurátorka a vedoucí sbírek kovu a šperku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Mládí strávené ve skautu a dospívání ve válečných letech ovlivnily její životní postoje. V letech 1952–1957 vystudovala dějiny umění a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Absolvovala obhajobou diplomové práce Renesanční interiérová výzdoba hradu Rožmberka . V 70. a 80. letech absolvovala studijní pobyty v Centre d´etudes archéologique v Poitiers a krátkodobé pobyty v NDR, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a středoasijských a kavkazských republikách SSSR. Mimo krátké období 1957–1958, kdy jako pracovnice Národního muzea připravovala výstavu Husitské hnutí a Jiří z Poděbrad v Táboře, pracovala od roku 1959 nepřetržitě až do roku 1993 jako kurátorka odboru užitého umění v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Její specializací se staly kovy, dřevo a jiné materiály, stolní náčiní, později zejména kovy a šperky. V letech 1986–1993 byla vedoucí tohoto odboru. Výrazně se zasloužila o rozmnožení a odborné zpracování sbírkových fondů UPM o moderní autorský šperk. Díky její aktivitě a mezinárodnímu renomé mohli čeští a slovenští umělci v oblasti autorského šperku svá díla od sklonku šedesátých let pravidelně vystavovat nejen v Československu, ale též v zahraničí. Zpracovala odborně práce rudolfínského zlatníka Paula van Vianen ve sbírkách UPM. a podílela se významně na týmových projektech, jako byla např. výstava Rudolf II. a Praha . Po odchodu do penze působila v nákupní komisi a poradním sboru UPM. Přednášela na VŠUP, v Institutu výtvarné výchovy UJEP Ústí nad Labem, v ÚBOK, ČFVU, ÚUŘ, Asociaci starožitníků a jinde. Je autorkou hesel v Nové encyklopedii českého výtvarného umění. Publikovala v časopisech Ateliér, bydlení, Domov, Klenotník Hodinář, Starožitnosti a užité umění, Tvar, Umění a řemesla, Výtvarná práce, ad. Jej...