Pavel Landovský, Helena Albertová
Lanďák

2010 | Nakladatelství XYZ

Pavel Landovský se v knize vzpomínek, kterou napsal se Helenou Albertovou, zcela čtenářům otevírá. Opravdu na sebe prozrazuje téměř všechno - a nejen na sebe. Vypráví o svém dětství - už tehdy prý byl rošťák, jak dosvědčují zápisy z deníčku, který mu od prvních školních dnů vedla jeho babička. Netají nic ze svých herec…kých začátků a posléze velkého úspěchu v pražském Činoherním klubu, otevřeně hovoří o svém dobývání Vídně, o emigraci a návratu domů, do Prahy. Ve svém vyprávění je zcela otevřený a k řadě svých tehdejších i současných přátel kritický. Čtenářům se představuje nejen jako "kašpar", ale i jako autor divadelních her, jejich ukázky na ně v knize čekají. Pozoruhodný život bouřliváka - to je biografie s příznačným názvem Lanďák. Pavel Landovský se v knize vzpomínek, kterou napsal se Helenou Albertovou, zcela čtenářům otevírá. Opravdu na sebe prozrazuje téměř všechno - a nejen na sebe. Vypráví o svém dětství - už tehdy prý byl… rošťák, jak dosvědčují zápisy z deníčku, který mu od prvních školních dnů vedla jeho babička. Netají nic ze svých hereckých začátků a posléze velkého úspěchu v pražském Činoherním klubu, otevřeně hovoří o svém dobývání Vídně, o emigraci a návratu domů, do Prahy. Ve svém vyprávění je zcela otevřený a k řadě svých tehdejších i současných přátel kritický. Čtenářům se představuje nejen jako "kašpar", ale i jako autor divadelních her, jejich ukázky na ně v knize čekají. Pozoruhodný život bouřliváka - to je biografie s příznačným názvem Lanďák.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	275 s., [16] s. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073883171
ISBN:	9788073883171
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 2. 2026 12:48
Číslo položky:	1621297

O autorech

Pavel Landovský

Pavel Landovský , přezdívaný Lanďák, byl český herec a dramatik, disident, signatář Charty 77. Do svých filmů ho obsazovali režiséři jako Jiří Menzel, Jiří Krejčík, Pavel Juráček, Miloš Forman či Jan Svěrák. Vyučil se původně nástrojařem a po maturitě na strojní průmyslovce se čtyřikrát marně pokoušel dostat na studium herectví na DAMU. Začínal jako řadový statista v teplickém divadle. V roce 1960 začal hrát v Severomoravském oblastním divadle v Šumperku, v letech 1961–1963 působil v Západočeském divadle Klatovy, 1963–1965 ve Východočeském divadle Pardubice. V roce 1966 zakotvil na jedenáct let v pražském Činoherním klubu, kde byl spolutvůrcem jeho nejslavnější éry . Landovského angažmá ukončil mocenský zásah v době normalizace . V roce 1978 v pražském Bytovém divadle Vlasty Chramostové hrál ve hře Play Macbeth roli Makbetha. Po návratu z Rakouska hrál v letech 1990–2008 v Divadle Na zábradlí, v Národním divadle, v Divadle v Dlouhé a Divadle Hybernia. Působil také jako příležitostný dramatik . Landovský byl vynikající jako řecký proutník v kunderovské adaptaci Já, truchlivý bůh, nezapomenutelný je jako sládek v Havlově Audienci. Hrál v řadě legendárních československých filmů, v Ostře sledovaných vlacích, Markétě Lazarové či Adelheid. Populární byl také jeho major Terazky v adaptaci Švandrlíkových Černých baronů. Landovský se zasloužil o zveřejnění textu Charty 77, protože její první opisy se podařilo Václavu Havlovi odeslat poštou poté, co Landovský ve svém autě ujel StB, která je pronásledovala. Po podpisu Charty 77 byl opakovaně vyslýchán StB a v rámci akce Asanace vyhnán do emigrace do Rakouska . Zde se stal hercem prestižního vídeňského Burgtheateru, od roku 1989 hrál opět doma v České republice. V posledních letech trpěl cukrovkou a po prodělané cévní mozkové příhodě byl upoután na invalidní vozík. Pavel Landovský zemřel ...

Více od autora

Helena Albertová

Helena Albertová je česká dramatička a scénografka, manželka českého herce Pavla Landovského. Jejím otcem byl právník, který byl roku 1950 převeden do výroby. Absolvovala Průmyslovou školu bytové tvorby v Praze. Odmaturovala v roce 1959 a následně často střídala krátkodobé zaměstnání. Pracovala například v divadle jako jevištní technik. Roku 1962 se provdala za českého herce Pavla Landovského, s nímž se ale o 11 let později rozvedla. Mezi lety 1965 a 1970 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a sociologii. Od roku 1975 pracovala v pražském Divadelním ústavu nejprve jako scénografka, poté v odboru výstav. V roce 1989 se sice rozhodla pro svobodné povolání, o rok později se ale stala ředitelkou Divadelního ústavu, v níž působila až do roku 1995. Současně se angažuje ve výstavnické a publikační činnosti této instituce, jako autorka i redaktorka. Pracuje zde totiž jako kurátorka výstav. V roce 2018 ji byla udělena cena Dáma české kultury. Kromě prvotiny Parádní pokoj, byly další divadelní hry Heleny Albertové do roku 1986 zakázány. Mezi lety 1977 a 1986 se ve vnucené divadelní pauze proto věnovala spolupráci s českým rozhlasem, na němž byly uvedeny její práce Kde končí hra , Snídaně s nočním hlídačem , Arachné , Setkání a dále osmidílný seriál …Tomu hodně, tomu málo, tomu nic a přepracovaná verze Letního kina Život pod titulem Nelaskavé hry. Albertová ve svých divadelních hrách zobrazuje zápas jedince o sebe sama na obzoru mravního řádu a jeho konflikty s režimem a do svých děl komponuje i kritické vidění současníka a jeho hodnotového rejstříku, což ji řadí mezi nonkonformní část spisovatelů v období normalizace. Albertová se už od své prvotiny Parádní pokoj hlásí k čechovskému vzoru. Jádrem celých svých dramat učinila postavu, kterou rozumí jedinečnou individualitu, a to ve smyslu lidské autenticity. Ve svých pracích prostřednictvím portrétů současníků dokázala dobře postih...

Více od autora