František Halas
Ladění

1961 | Nakladatelství Československý spisovatel

V době okupace hledal František Halas cesty, jimiž by mohl promluvit do tíživého a pochmurného času jinak než svou charakteristickou poetikou. Jedním ze zdrojů byla radostná událost v jeho rodině, narození syna, jemuž věnoval první část této sbírky. Prostřednictvím dětského pozorování tak obohatil své básně o nový rozm…ěr, o zvláštní pohled na svět, z něhož přes záměrnou naivitu prosakuje i víra a naděje. Neboť „i kdyby na sůl nebylo / báseň zahálet nemá“. V dalších verších lze rovněž rozeznat dusnou protektorátní atmosféru, příkrov zloby, který náhle vyvstal nad ohroženým národem. Halas čelí těmto temným okolnostem poukázáním na sílu osobností české kultury, proto se ve sbírce objevují například Josef Mánes, Jan Neruda či Bedřich Smetana, později i Jiří Orten, Jiří Mahen nebo Hanuš Jelínek. V době okupace hledal František Halas cesty, jimiž by mohl promluvit do tíživého a pochmurného času jinak než svou charakteristickou poetikou. Jedním ze zdrojů byla radostná událost v jeho rodině, nar…ození syna, jemuž věnoval první část této sbírky. Prostřednictvím dětského pozorování tak obohatil své básně o nový rozměr, o zvláštní pohled na svět, z něhož přes záměrnou naivitu prosakuje i víra a naděje. Neboť „i kdyby na sůl nebylo / báseň zahálet nemá“. V dalších verších lze rovněž rozeznat dusnou protektorátní atmosféru, příkrov zloby, který náhle vyvstal nad ohroženým národem. Halas čelí těmto temným okolnostem poukázáním na sílu osobností české kultury, proto se ve sbírce objevují například Josef Mánes, Jan Neruda či Bedřich Smetana, později i Jiří Orten, Jiří Mahen nebo Hanuš Jelínek.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	111
Jazyk:	česky
Edice:	Malá edice poezie
Vydání:	Vydání páté, v Československém spisovateli třetí
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 9. 2023 12:6
Číslo položky:	640018

O autorovi

František Halas

Byl básníkem, prozaikem, překladatelem, a politicky a kulturně činným člověkem. Narodil se 3. října 1901 v Brně v rodině textilního dělníka. Rodina jeho otce pocházela z Kunštátu na Českomoravské vrchovině. Když mu bylo osm let, zemřela mu matka, rodina se přestěhovala do Svitávky u Blanska a otec se znovu oženil. V roce 1914 se rodina opět přestěhovala do Brna. Učil se knihkupcem a v době otcova zajetí na ruské frontě v době první světové války pracoval jako příručí a v letech 1922-24 jako úředník v pojišťovně. Již v mládí ho otec přivedl mezi komunistickou mládež a v roce 1921 se stal členem KSČ. Psal do novin první články a verše. Začal psát do Rovnosti, řídil tam rubriku mládeže. V té době se seznámil s Bedřichem Václavkem, pomáhal zakládat Devětsil v Brně a vydával revue Pásmo. V roce 1925 odjel na půl roku do Paříže, po návratu se přestěhoval do Prahy a našel zaměstnání jako redaktor nakladatelství Orbis. V roce 1931 podnikl novou cestu, tentokrát do Itálie a jižní Francie, v roce 1936 se zúčastnil zájezdu do Španělska. Po návratu napsal řadu básní inspirovaných cestou. Ty vyšly posmrtně v brožuře Španělský podzim Františka Halase: fakta a dokumenty . Roku 1936 se také oženil a z manželství se narodili dva synové. Za války se účastnil odboje a pracoval v Národním revolučním výboru spisovatelů. Po válce byl přednostou odboru ministerstva informací, poslancem Národního shromáždění a předsedou Syndikátu českých spisovatelů. Zemřel 27. října 1949 v Praze na selhání srdce, pohřben je v Kunštátu. Jeho dílo není příliš obsáhlé , ale je považováno za vrchol české poezie meziválečných let a bylo vzorem pro mnoho mladých básníků. Verše nejsou libozvučné, často jsou násilně přerušené, autor vytvářel vlastní slova, neologismy nebo neobvyklou větnou skladbu. Zdůrazňoval smrt a používal archaismy. Jeho dílo je ovlivněno existencionalismem....

Více od autora