Petr Fiala
Laboratoř sekularizace : náboženství a politika v ne-náboženské společnosti: český případ

2007 | Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury

Proč je religiozita české společnosti nejnižší v Evropě? Jaký společenský a politický vliv má v České republice katolická církev? Ztratila církev roli morální autority, nebo byla její respektovaná pozice po listopadu 1989 jen historickou výjimkou? Proč jsme svědky dlouholetých diskusí o restitucích církevního majetku …nebo sporů o katedrálu sv. Víta? Má náboženství nějaký vliv na mentalitu české společnosti a na její politickou kulturu? Jsou církve v České republice organizacemi se zvláštním postavením, nebo jen jednou ze zájmových skupin? Je KDU-ČSL konfesijní stranou úzce propojenou s katolickou církví, nebo se už přeměnila v moderní evropskou křesťansko-demokratickou stranu? Proč nedokázala konkurovat nejsilnějším politickým stranám? Jsou obtíže této křesťanské strany způsobeny jen personálními problémy, nebo mají hlubší příčiny? Zůstane KDU-ČSL parlamentní stranou? Jaké jsou možnosti a limity politických aktérů hájících nábožensky motivované zájmy v převážně ne-náboženské společnosti?
Nejnovější kniha Petra Fialy hledá odpovědi na tyto otázky. Poutavý a zasvěcený výklad vycházející ze současných poznatků sociálních a humanitních věd nabízí nejen odborníkům, ale i širší veřejnosti příležitost důkladněji přemýšlet o vztahu náboženství a politiky v České republice.

Česká republika patří k nejméně náboženským a nejvíce sekularizovaným zemím v Evropě. Tato specifická situace se odráží v sociálním, kulturním i politickém životě české společnosti a vytváří zvláštní podmínky pro prosazování nábožensky motivovaných zájmů.
Politolog a historik Petr Fiala zkoumá ve své nové knize vztah náboženství a politiky a především pozici katolicismu v české ne-náboženské společnosti. Vysvětluje příčiny pozoruhodné šíře a dynamiky sekularizačních procesů v českém prostředí a ukazuje jejich důsledky pro politiku a pro aktéry, kteří v rámci českého politického systému zprostředkovávají nábožensky podmíněné zájmy. Podrobně analyzuje proměny struktur, funkcí a pozice dvou klíčových institucí v oblasti náboženství a politiky: katolické církve a KDU-ČSL, jež v politickém systému plní roli jediné křesťanské politické strany.
Český případ vztahu náboženství a politiky je představen v evropském kontextu. Ukazuje se, že v české společnosti probíhaly procesy sekularizace a slábnutí religiozity silněji a rychleji než v jiných evropských zemích. Z této perspektivy označuje profesor Fiala Českou republiku za „laboratoř sekularizace“, protože je zde možné dobře pozorovat důsledky ztráty nábožensky podmíněných hodnotových představ a politicko-kulturních vzorců a sledovat významně sníženou schopnost náboženství působit na politiku a společnost. Proč je religiozita české společnosti nejnižší v Evropě? Jaký společenský a politický vliv má v České republice katolická církev? Ztratila církev roli morální autority, nebo byla její respektovaná poz…ice po listopadu 1989 jen historickou výjimkou? Proč jsme svědky dlouholetých diskusí o restitucích církevního majetku nebo sporů o katedrálu sv. Víta? Má náboženství nějaký vliv na mentalitu české společnosti a na její politickou kulturu? Jsou církve v České republice organizacemi se zvláštním postavením, nebo jen jednou ze zájmových skupin? Je KDU-ČSL konfesijní stranou úzce propojenou s katolickou církví, nebo se už přeměnila v moderní evropskou křesťansko-demokratickou stranu? Proč nedokázala konkurovat nejsilnějším politickým stranám? Jsou obtíže této křesťanské strany způsobeny jen personálními problémy, nebo mají hlubší příčiny? Zůstane KDU-ČSL parlamentní stranou? Jaké jsou možnosti a limity politických aktérů hájících nábožensky motivované zájmy v převážně ne-náboženské společnosti?
Nejnovější kniha Petra Fialy hledá odpovědi na tyto otázky. Poutavý a zasvěcený výklad vycházející ze současných poznatků sociálních a humanitních věd nabízí nejen odborníkům, ale i širší veřejnosti příležitost důkladněji přemýšlet o vztahu náboženství a politiky v České republice.

Česká republika patří k nejméně náboženským a nejvíce sekularizovaným zemím v Evropě. Tato specifická situace se odráží v sociálním, kulturním i politickém životě české společnosti a vytváří zvláštní podmínky pro prosazování nábožensky motivovaných zájmů.
Politolog a historik Petr Fiala zkoumá ve své nové knize vztah náboženství a politiky a především pozici katolicismu v české ne-náboženské společnosti. Vysvětluje příčiny pozoruhodné šíře a dynamiky sekularizačních procesů v českém prostředí a ukazuje jejich důsledky pro politiku a pro aktéry, kteří v rámci českého politického systému zprostředkovávají nábožensky podmíněné zájmy. Podrobně analyzuje proměny struktur, funkcí a pozice dvou klíčových institucí v oblasti náboženství a politiky: katolické církve a KDU-ČSL, jež v politickém systému plní roli jediné křesťanské politické strany.
Český případ vztahu náboženství a politiky je představen v evropském kontextu. Ukazuje se, že v české společnosti probíhaly procesy sekularizace a slábnutí religiozity silněji a rychleji než v jiných evropských zemích. Z této perspektivy označuje profesor Fiala Českou republiku za „laboratoř sekularizace“, protože je zde možné dobře pozorovat důsledky ztráty nábožensky podmíněných hodnotových představ a politicko-kulturních vzorců a sledovat významně sníženou schopnost náboženství působit na politiku a společnost.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	183
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073251418
ISBN:	9788073251413
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Politika a náboženství
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	14. 3. 2022 14:3
Číslo položky:	295617

O autorovi

Petr Fiala

Petr Fiala je český politolog, vysokoškolský učitel a politik. Od října 2013 zastává poslanecký mandát v Poslanecké sněmovně PČR, do níž kandidoval v předčasných volbách jako nestraník z prvního místa jihomoravské kandidátky ODS. Členem této strany se následně stal 7. listopadu 2013 a na 24. kongresu, který reflektoval drtivou volební porážku, byl 18. ledna 2014 zvolen čtvrtým předsedou Občanské demokratické strany. Od listopadu 2017 je místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR. Mezi 2. květnem 2012 až 10. červencem 2013 působil jako ministr školství, mládeže a tělovýchovy Nečasova kabinetu. V akademickém prostředí byl rektorem a prorektorem Masarykovy univerzity v Brně. Je předsedou správní rady nezávislého think-tanku Pravý břeh, jehož cílem je přispívat k vytváření ideového zázemí pravicové liberálně-konzervativní politiky. Je z tradiční moravské měšťanské rodiny. Jeho dědeček František Fiala byl právník, který za první republiky pracoval jako vrchní rada politické správy na okresních hejtmanstvích v Ostravě, Hodoníně a Olomouci nebo později jako státní rada v Brně. Babička Františka z otcovy strany byla Židovka, celá rodina za války skončila v německém koncentračním táboře. Jeho otec s bratrem Jiřím se jako židovští míšenci dostali do koncentračního tábora až v roce 1944. Otec po válce vstoupil do KSČ, vystoupil po událostech v Maďarsku v roce 1956. Poté musel pracovat v dělnických profesích a kádrový profil celé rodiny byl poznamenán. Jeho matka Zdenka pracovala jako úřednice, později byla v důsledku onemocnění rakoviny v invalidním důchodu. V letech 1983–1988 vystudoval český jazyk a literaturu a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity , poté pracoval jako historik starších dějin v Muzeu Kroměřížska v Kroměříži . Po listopadu 1989 se vrátil do Brna, kde krátce působil jako novinář v deníku Lidová demokracie. Po odchodu z redakce těchto novin byl od ...

Více od autora