Vlasta Javořická
Kytka bílého bezu

2021 | Nakladatelství Akcent

Soubor sedmi povídek české autorky, která čerpala inspiraci převážně z venkovského prostředí Vysočiny.Povídky z venkovského či maloměstského prostředí vyprávějí příběhy obyčejných lidí z počátku 20. století. Autorka píše o jejich láskách a zklamáních, o lidském pochybení a nápravě, o rodinných vztazích a pohnutých lids…kých osudech. Jedná se spíše o povídky smutné, ale i takový je život. Soubor sedmi povídek české autorky, která čerpala inspiraci převážně z venkovského prostředí Vysočiny.Povídky z venkovského či maloměstského prostředí vyprávějí příběhy obyčejných lidí z počátku 20. s…toletí. Autorka píše o jejich láskách a zklamáních, o lidském pochybení a nápravě, o rodinných vztazích a pohnutých lidských osudech. Jedná se spíše o povídky smutné, ale i takový je život.

Stav

Nová

bez obálky

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 6. 5. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	124
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074973689
ISBN:	9788074973680
Edice:	218. svazek ed. 218. svazek ed. Vysočina
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	30. 1. 2026 11:55
Číslo položky:	1576644

O autorovi

Vlasta Javořická

Vlasta Javořická, vlastním jménem Marie Barešová, provdaná Zezulková byla česká spisovatelka, autorka velkého počtu románů a povídek z venkova, jejichž osou jsou především milostné příběhy. Vlasta Javořická pocházela z lékařské rodiny. V jednadvaceti letech se provdala za Františka Zezulku, účetního místní továrny na masné výrobky a vychovala šest dětí . Roku 1912 se s manželem přestěhovala do Tišnova, ale po neúspěšném manželově pokusu založit si zde vlastní podnik se v roce 1916 vrátila zpět do Studené a své rodiště již opouštěla jen výjimečně. Prvotinou Vlasty Javořické byla povídka Splněná tužba, která vyšla roku 1915 v Brněnských ilustrovaných listech, poté publikovala v celé řadě katolických kalendářů a regionálních periodik, později i v celostátních listech vydávaných Československou stranou lidovou (například v deníku Lidová demokracie a brzy začala vydávat i knihy. Psala romány pro dospělé i pro mládež, veršované pohádky, povídky i rozsáhlé vesnické kroniky a v období první republiky patřila k nejoblíbenějším autorům čteným na vesnici. Příjmení svého literárního pseudonymu si zvolila podle hory Javořice, ležící přibližně pět kilometrů severovýchodně od rodné Studené, křestní jméno Vlasta znamenalo práci pro vlast. Po podepsání Mnichovské dohody napsala Javořická dopis Stalinovi, v němž se vyznala ze zklamání z toho, že Sovětský svaz Československu nepomohl: „Zvedám svůj hlas k Tobě, Staline, a volám Tě z dřímoty k výčitkám a k soudu!... A tak zrazeni všemi a opuštěni od všech, vydáni napospas nesmírné titánské přesile, jsme se museli vzdát... Veliký Staline, ukázal jsi se malým! Ze všech spojenců zůstal nám pouze jediný, starý a spravedlivý Bůh“. Zřejmě proto byla po německé okupaci její díla vydávána omezeně a od roku 1946 již vůbec ne. Po roce 1948 ji komunisté dokonce jako vesnickou bohačku při...

Více od autora