Knihy
Příroda a biologie
Botanika
Slavomil Hejný
Květena České republiky I.+II.

Slavomil Hejný
Květena České republiky I.+II.

1988 | Nakladatelství Academia

Stav

Dobrý

1. díl včetně mapy

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, 1. díl včetně mapy
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	2sv., 557 + 540
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 2. 2026 22:6
Číslo položky:	1622171

O autorovi

Slavomil Hejný

Akademik Slavomil Hejný , RNDr., Dr.Sc., byl jedním z nejvýznamnějších českých, československých a evropských botaniků 20. století a dlouholetým ředitelem Botanického ústavu Československé akademie věd v Průhonicích. Zabýval se ekologickou charakteristikou vodních a bažinných rostlin a synantropní botanikou. Slavomil Hejný se narodil 21. června 1924 v Lidmani v okrese Pelhřimov na Českomoravské vrchovině v rodině učitele. Mládí však prožil v jihočeském Protivíně, kde navštěvoval základní školu. Po maturitě na píseckém klasickém gymnáziu v době protektorátu absolvoval dvouletou rybářskou školu ve Vodňanech a po otevření vysokých škol se zapsal na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Studium ukončil doktorskou disertační prací v roce 1948. Poté působil na fakultě jako asistent a v roce 1953 přešel do Ústředního výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni. V roce 1956 obhájil kandidátskou disertační práci a nastoupil do Geobotanické laboratoře ČSAV v Průhonicích, kterou řídil geobotanik Rudolf Mikyška. Po sloučení průhonické a brněnské geobotanické laboratoře v roce 1962 se stal prvním ředitelem nově vzniklého Botanického ústavu ČSAV. V této funkci setrval do roku 1990. Po odchodu do důchodu se Slavomil Hejný i nadále věnoval vědecké práci a publikační a přednáškové činnosti. Zemřel 22. června 2001, den po svých 77. narozeninách na plicní embolii. Slavomil Hejný byl srdcem Jihočech, což se svým způsobem obrazilo i v jeho vědecké práci. Celý život se kromě jiných témat věnoval zejména vegetaci jihočeských rybníků. Do jižních Čech směroval též významnou část činnosti botanického ústavu. Založil zde hydrobotanické pracoviště v Třeboni a řadu terénních výzkumných pracovišť. Jeho vědecká práce, ačkoli značně rozsáhlá, trpěla nutností věnovat se ředitelské funkci. Řídil totiž ústav v Průhonicích, ekologické pracoviště v Brně a zmíněné pracoviště v Třeboni....

Více od autora