Rudolf Zahradník, Rudolf Polák
Kvantová chemie : základy teorie a aplikace

1985 | Státní nakladatelství technické literatury

Práce probírá časově nezávislou Schrödingerovu rovnici, vysvětluje matematický aparát a logickou strukturu kvantové mechaniky, základní aproximace v teorii chemické vazby a symetrii v kvantové chemii. Zabývá se atomovýmiamolekulovými orbitaly, víceelektronovými atomy, dvojatomovými molekulami, metodami výpočtů v teorii… chemické vazby a pokračuje přes aplikace Schrödingerovy rovnice na složitější systémy k metodám teorie chemické vazby.

Identifikační číslo vydání této knihy je 04-621-85 . Práce probírá časově nezávislou Schrödingerovu rovnici, vysvětluje matematický aparát a logickou strukturu kvantové mechaniky, základní aproximace v teorii chemické vazby a symetrii v kvantové chemii.… Zabývá se atomovýmiamolekulovými orbitaly, víceelektronovými atomy, dvojatomovými molekulami, metodami výpočtů v teorii chemické vazby a pokračuje přes aplikace Schrödingerovy rovnice na složitější systémy k metodám teorie chemické vazby.

Identifikační číslo vydání této knihy je 04-621-85 .

Stav

Velmi dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	466
Jazyk:	česky
Edice:	Redakce chemické literatury
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 11. 2024 12:7
Číslo položky:	1066856

O autorech

Rudolf Zahradník

Rudolf Zahradník byl český fyzikální chemik, v letech 1993–2001 předseda Akademie věd ČR. Byl členem skauta a obdržel junácký bronzový kříž . V roce 1952 vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od roku 1961 byl pracovníkem Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského. Zabýval se zejména teoretickou kvantovou chemií konkrétněji teorií molekulových orbitalů, teorií chemické reaktivity, slabými mezimolekulovými interakcemi, molekulovou spektroskopií, teorií relativity aj. Je autorem více než 300 odborných článků a asi desítky odborných knih. 24. února 1993 byl zvolen předsedou Akademie věd České republiky a v této funkci působil do roku 2001. Byl zakládajícím členem a v letech 1994 až 1997 předsedou Učené společnosti ČR. Po roce 1993 nesl jako předseda AV ČR hlavní tíhu snahy o likvidaci AV ČR a základního výzkumu, vedoucí k rozsáhlé a kontroverzní redukci Akademie věd v roce 1993 na polovinu. Ve funkci předsedy Akademie věd se zasazoval proti snahám o byrokraticko-politická a jednostranně tržní hodnocení vědeckých výsledků, neberoucím v úvahu zásadní rozdíly mezi vědními obory a nesouměřitelnost různých typů badatelských výsledků. Na Akademickém sněmu roku 2000 shrnul svou sedmiletou aktivitu ve funkci předsedy AV ČR jako „usilování o náležitou pozici vědy a vzdělanosti ve společnosti a úsilí spojené s náležitým legislativním postavením badatelství a vzdělávání“. Současně však konstatoval, že dvě třetiny aktivit v tomto směru byly „zbytečné, iracionální a dílem trapné“, a pokračoval: Během své kariéry získal řadu cen a dalších ocenění, mimo jiné získal čestné doktoráty na univerzitách v Pardubicích, v Drážďanech, ve Fribourgu a Washingtonu. V roce 1999 mu papež Jan Pavel II. udělil vyznamenání Pro ecclesia et pontifice. V roce 2003 obdržel z rukou francouzského premiéra vyznamenání Chevalier dans l'Ordre des Palmes Académiques, apod. Je laureátem Ceny Neuro...

Více od autora