Radko Šťastný
Kutná Hora a okolí : Radko Šťastný

Radko Šťastný

Radko Šťastný byl český středoškolský pedagog a literární historik. Pocházel z rodiny Františka Šťastného, truhlářského dělníka v tabákové továrně v Sedlci. Vystudoval reálné gymnázium v Kutné Hoře a po maturitě v roce 1947 nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor český jazyk a filozofie. Jeho dizertační práce z roku 1952 nesla název Jan Erazim Vocel. Příspěvek k literárním dějinám českého obrození. Po dokončení vysokoškolských studií působil na základní škole v Hostinném, na střední škole v Uhlířských Janovicích a na střední průmyslové škole v Kutné Hoře. Mezi lety 1966–1976 učil na gymnáziu v Kutné Hoře. V době pražského jara usiloval o vybudování pomníku Josefa Kajetána Tyla v Breuerových sadech pod Vlašským dvorem, z něhož byl položen pouze základní kámen. Stal se též signatářem petice Pro záchranu Kutné Hory, která kriticky hodnotila dosavadní koncepci rozvoje města. Byl členem redakční rady dočasně obnoveného časopisu Krásné město. V době normalizace byl v roce 1976 přeložen na gymnázium v Čáslavi a bylo mu zastaveno členství v redakční radě časopisu Český jazyk a literatura. Hlavním tématem jeho literárněhistorických studií se stala tzv. Dalimilova kronika. Do 90. let 20. století publikoval přes dvě stě statí a recenzí, zejména v časopisech Literární měsíčník, Česká literatura, Český jazyk a literatura, Listy filologické a Slovanský přehled. Po roce 1990 se aktivně zapojil do obnovy kulturních a společenských aktivit města Kutná Hora. Stal se členem komise pro nové pojmenování některých místních ulic, podílel se na obnovení pomníku Tomáše Garrigue Masaryka před Vlašským dvorem. Působil v redakční radě obnoveného časopisu Krásné město, v němž publikoval řadu článků o osobnostech města a regionu. V roce 1992 se stal členem Obce spisovatelů. V květnu 2012 mu byl za dlouhodobý kulturní přínos městu a publikační činnost, přesahující rámec regionu, udělen titul čestného občana Kutné Hory....