Stanislav Hejda
Kuchařka pro začátečníky

1982 | Nakladatelství Avicenum

O důležitosti a nezbytnosti výživy pro každého živého tvora a tedy také pro člověka není třeba nikoho přesvědčovat. Vždyť právě potrava nám dodává energii potřebnou pro udržení všech životních dějů a také materiál ke stavbě těla a k plynulému a trvalému obnovování a přestavování jeho tkání. Někteří lidé jsou však náchy…lni představovat si, že výživa má svůj velký význam v dětství a v období dospívání, kdy ještě není růst a vývoj těla dokončen. Myslí si, i když to obvykle neříkají, že v dospělosti a zvláště v pokročilejším věku stačí, aby se člověk vždycky nasytil a netrpěl hladem. Není však sporu o tom, že správná výživa a plný žaludek jsou dvě různé věci a rozhodně mezi ně nelze klást rovnítko. Výživa má své důležité místo v životě člověka každého věku — od kojence až po jedince velmi starého. Výživa se v lidském životě může ovšem uplatnit jak pozitivně, tj. prospěšně, tak i negativně — nepříznivě. Vzpomeňme jenom na hladovění, jež může život předčasně ukrátit, podobně jako přejídání a překrmování. Naproti tomu správná a rozumem řízená výživa může naopak pomáhat udržet zdraví nebo ztracené zdraví navrátit a koneckonců i dožít se pokročilého věku. Plně lze souhlasit se slovy jednoho badatele o výživě, který před časem napsal, že přepych a přejídání usmrcují na světě více lidí nežli všechny války dohromady. Nadměrný příjem potravy je pro nás v současné době daleko větším rizikem nežli přívod nedostatečný. Přejídání po nějakém čase vyvolá nebo podpoří vznik a rozvoj některých chorobných stavů. Je jich řada a u některých je vztah k výživě zřejmý, u jiných se spíše podezírá a u dalších jej jenom tušíme.

Výživa tedy není pouhou potřebou nezbytnou k udržení života, není však ani pouhým zdrojem chuťových požitků, přestože přijímání potravy s sebou přináší kousek radosti ze života. Nikdo — ani lékaři — by nechtěli, aby strava byla pouhým zdrojem bílkovin, tuků a vitamínů. Však také směs všech známých potřebných látek by sice uhradila nároky člověka, ale určitě by nám nechutnala, zcela by nás ochudila o požitek z jídla a připadala by nám jako standardní dieta pro pokusná zvířata. Jsou sice mezi námi lidé, kteří tvrdí, že pro ně jídlo nic neznamená, ale pro většinu lidí je přijímání potravy záležitostí vysloveně příjemnou. Moderní věda o výživě právem zdůrazňuje význam chuťově přitažlivého, na pohled lákavého jídla a dovede to zdůvodnit i fyziologickými poznatky a zkušenostmi z výživy zdravých i nemocných. Dávno se např. podařilo prokázat, že už pohled na pěkně upravený pokrm vyvolává sekreci trávicích šťáv a že také vůně a chuť přijímaných pokrmů má svůj nepochybný význam ve výživě člověka. Nesmí se však stát konečným cílem a prvořadým kritériem. Všichni se sice chceme dobře najíst a pochutnat si na jídle, avšak měli bychom brát v úvahu i zásady správné výživy — přiměřené způsobu života, jaký vedeme.

Tato kniha si vzala za cíl naučit základům vaření začátečníky — ženy, muže i mladistvé s velmi malými nebo dokonce žádnými zkušenostmi v přípravě stravy. Z tohoto důvodu jsou všechny předpisy formulovány podrobněji a pro nezasvěceného srozumitelněji než obvykle. Zkušenějším se však některé návody budou zdát zbytečně podrobné, ale zvolený postup musí počítat s těmi nejméně zkušenými a z jejich zkušeností a znalostí vycházet. Nezřídka se lze setkat s tím, že lidé nezkušení v přípravě stravy si nevědí rady s takovými formulacemi jako „šleháme ve vodní lázni“, „zpracujeme tuhé těsto“, „cukr svaříme na nit“.

Není jistě možné naučit někoho vařit tím, že si koupí a prolistuje jednu knížku. Domníváme se však, že už zvládnutí několika desítek předpisů mnohému pro začátek stačí, ovšem za předpokladu, že svoje znalosti i svoji zručnost bude rozšiřovat a zdokonalovat.

Dá se čekat, že začátečník začne vařit nejdříve jednoduché a méně pracné pokrmy. Aby se dovedl orientovat v obtížnosti a pracnosti jednotlivých pokrmů, je u titulu každého předpisu uveden stupeň obtížnosti. Číslo 1 označuje pokrmy nejjednodušší, číslo 5 pokrmy nejobtížnější nebo nejpracnější. Ani pokrmy označené číslem 5 nejsou však tak obtížné, aby se do nich nemohl pustit i málo zkušený začátečník.
Předpisy jsou uváděny na 4 porce. O důležitosti a nezbytnosti výživy pro každého živého tvora a tedy také pro člověka není třeba nikoho přesvědčovat. Vždyť právě potrava nám dodává energii potřebnou pro udržení všech životních dějů a …také materiál ke stavbě těla a k plynulému a trvalému obnovování a přestavování jeho tkání. Někteří lidé jsou však náchylni představovat si, že výživa má svůj velký význam v dětství a v období dospívání, kdy ještě není růst a vývoj těla dokončen. Myslí si, i když to obvykle neříkají, že v dospělosti a zvláště v pokročilejším věku stačí, aby se člověk vždycky nasytil a netrpěl hladem. Není však sporu o tom, že správná výživa a plný žaludek jsou dvě různé věci a rozhodně mezi ně nelze klást rovnítko. Výživa má své důležité místo v životě člověka každého věku — od kojence až po jedince velmi starého. Výživa se v lidském životě může ovšem uplatnit jak pozitivně, tj. prospěšně, tak i negativně — nepříznivě. Vzpomeňme jenom na hladovění, jež může život předčasně ukrátit, podobně jako přejídání a překrmování. Naproti tomu správná a rozumem řízená výživa může naopak pomáhat udržet zdraví nebo ztracené zdraví navrátit a koneckonců i dožít se pokročilého věku. Plně lze souhlasit se slovy jednoho badatele o výživě, který před časem napsal, že přepych a přejídání usmrcují na světě více lidí nežli všechny války dohromady. Nadměrný příjem potravy je pro nás v současné době daleko větším rizikem nežli přívod nedostatečný. Přejídání po nějakém čase vyvolá nebo podpoří vznik a rozvoj některých chorobných stavů. Je jich řada a u některých je vztah k výživě zřejmý, u jiných se spíše podezírá a u dalších jej jenom tušíme.

Výživa tedy není pouhou potřebou nezbytnou k udržení života, není však ani pouhým zdrojem chuťových požitků, přestože přijímání potravy s sebou přináší kousek radosti ze života. Nikdo — ani lékaři — by nechtěli, aby strava byla pouhým zdrojem bílkovin, tuků a vitamínů. Však také směs všech známých potřebných látek by sice uhradila nároky člověka, ale určitě by nám nechutnala, zcela by nás ochudila o požitek z jídla a připadala by nám jako standardní dieta pro pokusná zvířata. Jsou sice mezi námi lidé, kteří tvrdí, že pro ně jídlo nic neznamená, ale pro většinu lidí je přijímání potravy záležitostí vysloveně příjemnou. Moderní věda o výživě právem zdůrazňuje význam chuťově přitažlivého, na pohled lákavého jídla a dovede to zdůvodnit i fyziologickými poznatky a zkušenostmi z výživy zdravých i nemocných. Dávno se např. podařilo prokázat, že už pohled na pěkně upravený pokrm vyvolává sekreci trávicích šťáv a že také vůně a chuť přijímaných pokrmů má svůj nepochybný význam ve výživě člověka. Nesmí se však stát konečným cílem a prvořadým kritériem. Všichni se sice chceme dobře najíst a pochutnat si na jídle, avšak měli bychom brát v úvahu i zásady správné výživy — přiměřené způsobu života, jaký vedeme.

Tato kniha si vzala za cíl naučit základům vaření začátečníky — ženy, muže i mladistvé s velmi malými nebo dokonce žádnými zkušenostmi v přípravě stravy. Z tohoto důvodu jsou všechny předpisy formulovány podrobněji a pro nezasvěceného srozumitelněji než obvykle. Zkušenějším se však některé návody budou zdát zbytečně podrobné, ale zvolený postup musí počítat s těmi nejméně zkušenými a z jejich zkušeností a znalostí vycházet. Nezřídka se lze setkat s tím, že lidé nezkušení v přípravě stravy si nevědí rady s takovými formulacemi jako „šleháme ve vodní lázni“, „zpracujeme tuhé těsto“, „cukr svaříme na nit“.

Není jistě možné naučit někoho vařit tím, že si koupí a prolistuje jednu knížku. Domníváme se však, že už zvládnutí několika desítek předpisů mnohému pro začátek stačí, ovšem za předpokladu, že svoje znalosti i svoji zručnost bude rozšiřovat a zdokonalovat.

Dá se čekat, že začátečník začne vařit nejdříve jednoduché a méně pracné pokrmy. Aby se dovedl orientovat v obtížnosti a pracnosti jednotlivých pokrmů, je u titulu každého předpisu uveden stupeň obtížnosti. Číslo 1 označuje pokrmy nejjednodušší, číslo 5 pokrmy nejobtížnější nebo nejpracnější. Ani pokrmy označené číslem 5 nejsou však tak obtížné, aby se do nich nemohl pustit i málo zkušený začátečník.
Předpisy jsou uváděny na 4 porce.

Stav

Opotřebená

stránky volně, knižní blok uvolněný

Vytvořit poptávku

O knize