Vladimír Mináč
Kto kráča po ceste

1978 | Nakladatelství Smena

V poviedke Kto kráča po ceste zachytáva ochotu ľudí pomáhať, ich vlastnosti a hlavne ich správanie. Tento príbeh sa odohráva v dedinskom prostredí v prvej polovici tohto storočia. Hlavnou postavou v tomto príbehu je gazda, ktorý po príchode domov zistil,že jeho malinká dcérka Anka ochorela okamžite ju zabalil do perink…y a hybaj ho do najbližš ieho mesta k lekárovi. V poviedke Kto kráča po ceste zachytáva ochotu ľudí pomáhať, ich vlastnosti a hlavne ich správanie. Tento príbeh sa odohráva v dedinskom prostredí v prvej polovici tohto storočia. Hlavnou postavou v t…omto príbehu je gazda, ktorý po príchode domov zistil,že jeho malinká dcérka Anka ochorela okamžite ju zabalil do perinky a hybaj ho do najbližš ieho mesta k lekárovi.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	199 , 20 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Jozef Gális
Edice:	306. svazek ed. 306. svazek ed. Máj
Vydání:	Vydanie piate
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	17. 6. 2024 13:27
Číslo položky:	876837

O autorovi

Vladimír Mináč

Vladimír Mináč byl slovenský spisovatel-prozaik, esejista, filmový scenárista, publicista, kulturní organizátor a politik Komunistické strany Slovenska. Působil jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, za normalizace předseda Matice slovenské, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Slovenské národní rady. Ve Federálním shromáždění zasedal znovu po sametové revoluci v letech 1990-1992 za slovenské komunisty . Vzdělání získal na gymnáziu v Rimavské Sobotě a v Tisovci, kde také nakonec maturoval. Na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě studoval slovenštinu a němčinu. Zúčastnil se aktivně Slovenského národního povstání, koncem roku 1944 byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Mauthausenu a později do Dachau. Po válce byl redaktorem armádního časopisu Bojovník . V roce 1949 se stal tajemníkem slovenské sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň byl redaktorem deníku Kultúrny život. V roce 1951 se stal vedoucím scenáristického oddělení Československého státního filmu, později šéfredaktorem časopisu Kultúrny život a od roku 1955 šéfredaktorem Slovenských pohľadov. V letech 1956–1974 se profesionálně věnoval literární tvorbě. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Západoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. V 60. letech se zapojoval do četných dobových diskuzí o postavení Slováků a Slovenska. V roce 1965 například vystupoval v polemice o dědictví slovenského povstání v letech 1848–1849, které Karel Marx a ortodoxní marxistická historiografie hodnotila jako reakční, provídeňské a sabotující liberální maďarskou revoluci. Mináč tento výklad odmítl a postoj maďarských revolucionářů označil za šovinistický. V červnu 1967 se zúčastnil 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém p...

Více od autora