Dezsö Kosztolányi
Krvavý básník Nero

1989 | Nakladatelství Svoboda

Císař Nero vládl v letech 54–68 n. l. Jeho jméno je spojeno s představou zvráceného a ukrutného muže. Ovšem uplatnit tyto povahové vlastnosti v tak velké míře mu umožnily především dvorské poměry. Nero sám mohl zůstat jen chorobným ctižádostivcem a diletantem v umění, kdyby jeho velikášství nebylo živeno intrikami okol…í. Jako sedmnáctiletý se dostává na trůn díky své ctižádostivé matce Agrippině, která ho oženila s dědičkou trůnu Octavií a odsunula Britannica, syna císaře Claudia. Nero vládne zpočátku rozumně. Zásluhu na tom mají jeho dva rádci — filozof Seneca a Afranius Burrus. Postupně Nero začíná toužit po uměleckém úspěchu a slávě, věnuje se jenom umění a zanedbává panovnické povinnosti. Oba rádcové na to upozorňují panovačnou Agrippinu. Ta začíná připomínat Britannicovy nároky na trůn. Žárlící Nero svého nevlastního bratra při hostině otráví. Tato první násilná smrt ho zbavuje všech zábran. Následují další vraždy — příbuzných i cizích osob. Odpor lidu roste, roku 68 se proti němu vzbouří praetoriáni, Nero prchne z Říma a spáchá sebevraždu.

Román Dezsö Kosztolányiho není historickým románem v pravém smyslu slova. Je spíše románem psychologickým; autor se výrazně inspiroval učením Sigmunda Freuda a zobrazil vývoj svého „hrdiny“ od vnímavého citlivého mladíka až po krvelačnou stvůru, zbavenou lidské důstojnosti. Tento román vyvolal ve své době velkou pozornost, nadšeně jej chválil sám Thomas Mann. Císař Nero vládl v letech 54–68 n. l. Jeho jméno je spojeno s představou zvráceného a ukrutného muže. Ovšem uplatnit tyto povahové vlastnosti v tak velké míře mu umožnily především dvorské poměry. Ner…o sám mohl zůstat jen chorobným ctižádostivcem a diletantem v umění, kdyby jeho velikášství nebylo živeno intrikami okolí. Jako sedmnáctiletý se dostává na trůn díky své ctižádostivé matce Agrippině, která ho oženila s dědičkou trůnu Octavií a odsunula Britannica, syna císaře Claudia. Nero vládne zpočátku rozumně. Zásluhu na tom mají jeho dva rádci — filozof Seneca a Afranius Burrus. Postupně Nero začíná toužit po uměleckém úspěchu a slávě, věnuje se jenom umění a zanedbává panovnické povinnosti. Oba rádcové na to upozorňují panovačnou Agrippinu. Ta začíná připomínat Britannicovy nároky na trůn. Žárlící Nero svého nevlastního bratra při hostině otráví. Tato první násilná smrt ho zbavuje všech zábran. Následují další vraždy — příbuzných i cizích osob. Odpor lidu roste, roku 68 se proti němu vzbouří praetoriáni, Nero prchne z Říma a spáchá sebevraždu.

Román Dezsö Kosztolányiho není historickým románem v pravém smyslu slova. Je spíše románem psychologickým; autor se výrazně inspiroval učením Sigmunda Freuda a zobrazil vývoj svého „hrdiny“ od vnímavého citlivého mladíka až po krvelačnou stvůru, zbavenou lidské důstojnosti. Tento román vyvolal ve své době velkou pozornost, nadšeně jej chválil sám Thomas Mann.

Vyberte kus s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 29. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 29. 7.	LETO26: 34 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 29. 7.

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	248
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020500235
ISBN:	9788020500236
Ilustrátor:	Lubomír Anlauf
Překladatel:	Anna Rossová
Edice:	Členská knižnice, Členská knižnice / Svoboda
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 11. 2024 11:21
Číslo položky:	1047862

O autorovi

Dezsö Kosztolányi

Dezső Kosztolányi byl maďarský básník, prozaik a překladatel. Narodil se v uherském městě Subotica, které mu později posloužilo jako model pro fiktivní město Sárszeg, použité v jeho novelách. Začal studovat v Budapešti a později ve Vídni, kde také začal pracovat jako novinář. Od roku 1908 byl budapešťským zpravodajem. V roce 1907 vydal první básnickou sbírku Mezi čtyřmi zdmi, v roce 1910 druhou, Nářky chudého dítěte, která byla velmi úspěšná. Od té doby vydal obrovské množství novel i básnických sbírek, téměř jednu knihu ročně. Od roku 1908 přispíval do časopisu Nyugat svými básněmi. Zemřel v roce 1936 na rakovinu. Mimo své vlastní dílo byl velmi plodným překladatelem, zejména z angličtiny. Do maďarštiny přeložil například Romea a Julii, Alenku v říši divů či Kiplingovu báseň Když. Překládal také básně Rainera Maria Rilkeho a Paula Valéryho. Antologie překladů: Moderní básníci , Čínské a japonské básně .

Více od autora